16 C 259/2025-27 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 19.608,- Kč se zákonnými úroky z prodlení od 8.12.2024 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 14.800,- Kč v platbách 1.400,- Kč dne 26.4.2024, 600,- Kč dne 7.6.2024, 800,- Kč dne 25.6.2024, 12.000,- Kč dne 1.3.2024. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek a, proto byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 7.12.2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 8.12.2024. Právní předchůdce žalobce poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů (včetně tel. čísla a emailové adresy). Žalovaný zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy přečetl a její obsah. Žalovaný souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů (SOLUS, z.s.p.o., CNCB a CBCB) Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 11.950,- Kč a smluvního úroku ve výši 7.658,- Kč, splatných dne 7.12.2024. Společnost , právnická osoba, uzavřela s žalobcem dne 12.12.2024 smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaný byl k plnění vyzván výzvou ze dne 15.1.2025.V podání ze dne 4.11.2025 žalobce uvedl, že žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu, nenachází se v exekuci či insolvenci a ani v tíživé finanční situaci. Prohlásil, že si není vědom toho, že by byl evidován v jakékoliv databázi dlužníků. Žalovaný byl lustrován původním věřitelem z veřejně dostupných databází CEE, ISIR, SOLUS, CRKI, BRKI. Nedošlo k důvodným pochybám ohledně jeho platebních schopností. Původní věřitel sdělil, že úvěruschopnost prověřoval v době před sjednáním smlouvy o úvěru, kdy vycházel z dokladů poskytnutých žalovaným a nepojal důvodné podezření o neschopnosti úvěr splatit. Žalobce nedisponuje dalšími listinnými doklady. Žalobce dále sdělil. Že žalovaná uhradila dne 24.4.2024 částku 2.091,- Kč, dne 25.4.2024 částku 2.035,- Kč, dne 6.6.2024 částku 2.323,- Kč, dne 25.6.2024 částku 2.076,- Kč. Celkem 8.525,- Kč, kdy 2.850,- Kč bylo započteno na jistinuSoud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek společnost , právnická osoba, postoupila pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15.1.2025. Žalovaný je veden v seznamu postoupených pohledávek pod č. , hodnota, .Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.Soud provedl důkaz listinou označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, bez podpisu žalovaného, výpisy z běžného účtu ze dne 1.3.2024, 26.4.2024, 7.6.2024, 25.6.2024, dopisem ze dne 7.12.2024 – poslední možnost dohody na úhradě, předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 24.5.2022, oznámením o postoupení pohledávky. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce disponoval osobními údaji žalovaného (jménem, bydlištěm, číslem účtu). Dle sdělení , právnická osoba, je účet č. , č. účtu, veden na , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, připsána částka ve výši 800,- Kč od , právnická osoba, . – dodatečná půjčka od , právnická osoba, , dne 7.6.2024 připsána částka ve výši 600,- Kč od , právnická osoba, . – dodatečná půjčka od , právnická osoba, dne 26.4.2024 připsána částka ve výši 1.400,- Kč od , právnická osoba, . – dodatečná půjčka od , právnická osoba, , dne 1.3.2024 připsána částka ve výši 12.000,- Kč od , právnická osoba, . – dodatečná půjčka od , právnická osoba, . , právnická osoba, výzvou ze dne 7.12.2024 vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu ve výši 19.708,- Kč. Listinou ze dne 15.1.2025 společnost , právnická osoba, oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobce.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce disponuje osobnímu údaji žalovaného. Žalobce tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 14.800,- Kč (12.000 + 1.400 + 8000 + 6000) a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobce neprokázal, že smlouva uzavřená právním předchůdcem žalobce byla uzavřena skutečně s žalovaným. Soud se proto zabýval, zda na straně žalovaného nedošlo k bezdůvodnému obohacení, kdy má za prokázané že dne 1.3.2024 byla na bankovní účet žalovaného připsána částka 12.000,- Kč, dne 26.4.2024 částka 1.400,- Kč, dne 7.6.2024 částka 600,- Kč a dne 25.6.2026 částka 800,- Kč, které žalovaný obdržel. Žalobce před podáním žaloby odeslal žalovanému předžalobní upomínku.Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.V řízení bylo prokázáno (zprávou banky), že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému celkem částku 14.800,- Kč, tím žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které byl žalovaný povinen podle § 2991 odst.1 o.z. vydat. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaný zaplatil částku 8.525,- Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 6.275,- Kč (14.800 – 8.525) a pro zbývající požadované částky a nároky žalobu zamítl.Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván (§ 1958 odst.2 o.z.). V řízení nebylo prokázáno, kdy žalobce vyzval žalovaného k plnění, a proto soud u úroků z prodlení vycházel ze dne, kdy byla žalovanému doručena žaloba. Žaloba byla doručena dne 5.4.2026. Nárok se stal splatným 6.4.2026 a žalovaný se dostal do prodlení od 7.4.2026. Soud proto přiznal žalobci úroky z prodlení od 7.4.2026 v souladu s ust. nařízení vlády 351/2013Sb. a pro zbytek požadovaných úroků z prodlení žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci jen úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Úspěch účastníka podle § 142 odst.1 o.s.ř. v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 3.12.2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Nejvyšší soud tento právní názor přijal ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 2717/08 (pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství). Žalobce požadoval celkem částku 21.853,70 Kč (částku 19.608,- Kč + 2.245,70 Kč – úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 11.950,- Kč od 8.12.2024 do 29.5.2026). Žalobci bylo ke dni rozhodnutí soudu přiznáno celkem 6.379,70 Kč (jistina – 6.275,- Kč + 104,70 Kč – úrok z prodlení ve výši 11,5 % z 6.275,- Kč od 7.4.2026 do 29.5.2026). Žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 29 %, tomu odpovídá úspěšnost žalovaného ve výši 71 %. Poměr úspěchu tedy činí 42 % ve prospěch žalovaného. Podle obsahu spisu žalovanému náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.