11 C 347/2021-17 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 500 Kč s příslušenstvím. Jedná se o žalobní nárok právního nástupce Statutárního města Ústí nad Labem, týkající se nákladů za odtah vozidla žalovaného dne 17. 9. 2019 v ulici [ulice] kde bránilo provedení blokového čištění komunikací, přičemž tato byla označena dočasným zákazem stání. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud zjistil, že žalovaný neuposlechl rozhodnutí silničního správního úřadu o označení místní komunikace [ulice] [obec] dočasným zákazem státní z důvodu veřejného zájmu v souladu s ust. § 19, odst. 5, 6 zákona č. 13/1997 Sb. Tímto veřejným zájmem bylo označení uvedené ulice osazením dopravní značky„ Zákaz stání“ na základě rozhodnutí [stát. instituce], odboru dopravy a majetku, čj. [spisová značka] [číslo], sp. zn. [rok] [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný i přes uvedené rozhodnutí ponechal své motorové vozidlo [příjmení] [anonymizováno] barvy, [registrační značka] zaparkované v ul. [ulice] a vzhledem ke skutečnosti, že vozidlo bránilo provedení blokového čistění komunikací, bylo dne [datum] rozhodnutím [územní celek] [číslo] rozhodnuto o provedení odtahu vozidla žalobce a vozidlo bylo v 7:15 hodin odtaženo a v souladu s rozhodnutím NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 4546/2009 vráceno zpět na místo, ze kterého bylo odtaženo. Z průběhu odtahu byla pořízena fotodokumentace a oznámení o provedení odtažení vozidla ev. [číslo] bylo téhož dne uloženo za přední stěrač odtaženého vozidla. Žalovaný byl vyrozuměn doporučeným dopisem ze dne 10. 12. 2019 čj. [číslo] [spisová značka], jež žalovaný nepřevzal a jímž byl ve smyslu § 142a o.s.ř. byl vyzván k úhradě částky 3 500 Kč do 1. 1. 2020 a doporučeným dopisem ze dne 31. 12. 2019 čj. [číslo] [spisová značka] poučen o zahájení soudního vymáhání pro případ nezaplacení svého závazku. Žalovaný nezaplatil do dne podání žaloby ničeho. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 19a a § 19b zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 1970 a § 1958 odst. 2 o. z. za užití § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb. Původní věřitel pohledávku následně v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupil žalobkyni. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.