25 C 77/2019-73 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou podanou soudu [datum] po žalované domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh zdůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] a žalovaná uzavřeli [datum] Smlouvu o zápůjčce, na základě které tato společnost poskytla žalované zápůjčku ve výši [částka], kdy sjednané finanční prostředky žalované poskytla v den schválení zápůjčky převodem na bankovní účet žalované. Jelikož žalovaná finanční prostředky původní věřitelce nevrátila do nejpozději sjednaného dne [datum], dostala se dle žalobkyně, na kterou byla následně pohledávka za žalovanou ze strany původní věřitelky postoupena, ode dne následujícího do prodlení se splacením veškerých dlužných částek vycházejících z dotčené Smlouvy. Dlužná částka je žalobkyní vyčíslena nesplacenou (dlužnou) jistinou ve výši [částka], přičemž žalobkyně požaduje dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla ze strany původní věřitelky na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Pokud se týká výše dlužné žalované částky vůči žalobkyni, žalované není známo zda, případně kolik bylo ze strany žalované z titulu právní předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnutých peněžních prostředků zaplaceno (vráceno), neboť vůči totožné věřitelce měla vícero závazků. Nárok žalobkyně však žalovaná pokládala za promlčený, neboť má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost spočívající ve zkoumání schopnosti úvěr splácet, kdy nárok žalobkyně by měl být pro tento případ posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Pro případ, kdy k zaslání finančních prostředků žalované došlo dne [datum], je uvedený den rozhodným dnem pro počátek běhu promlčecí lhůty. Ke dni podání žaloby tak byl dle žalované nárok žalobkyně promlčen, přičemž žalovaná námitku promlčení vznesla. V rámci provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, v rámci jednání směřujících k uzavření Smlouvy o zápůjčce, nedostála své zákonné povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, kdy podle ustálené judikatury věřitel nedostojí této povinnosti (povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, kdy dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Z žádného žalobkyní předloženého důkazu splnění této povinnosti ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nevyplývá, a žalobkyně tak skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně jednala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, v řízení neprokázala. Z uvedeného důvodu byl soud nucen posoudit žalovaný nárok podle ustanovení § 2991 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále pouze OZ), upravujících bezdůvodné obohacení. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2992 OZ byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat. Podle ustanovení § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 609 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle ustanovení § 610 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle ustanovení § 621 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle ustanovení § 629 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se majetkové právo promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. V daném případě, kdy soud v souladu s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení, dospěl soud k současnému závěru o tom, že k promlčení uvedeného nároku došlo již dnem [datum] (rozhodným okamžikem pro počátek běhu 3 leté promlčení lhůty je [datum], neboť žalobkyně uvedeným dnem nabyla vědomost o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání). Pakliže žalobkyně podala žalobu k soudu [datum], podala jí v době, kdy nárok byl promlčen (k tomu odkaz na ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku) a pakliže žalovaná námitku promlčení v řízení vznesla, soud byl nucen k této námitce přihlédnout a v důsledku promlčeného nároku žalobu zamítnul (k tomu odkaz na ustanovení § 610 odst. 1 občanského zákoníku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Náklady řízení představují [částka] za každý z osmi úkonů dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky (podání odporu [datum], podání (vyjádření) ve věci z [datum], podání (vyjádření) ve věci [datum], podání (vyjádření) ve věci z [datum], jednání [datum], jednání [datum], podání (vyjádření) ve věci z [datum], jednání [datum]).