13 C 210/2021-40 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se svou žalobou domáhá po žalované zaplacení žalované částky s odůvodněním, že uzavřel s žalovanou dne 19. 6. 2014 nájemní smlouvu, na základě které byl přenechán žalované k užívání byt [číslo] v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] [ulice] ul., [obec], které se žalovaná zavázala k úhradě měsíčního nájemného a smlouva byla prodloužena další nájemní smlouvou ze dne 16. 1. 2019. Žalovaná řádně nájemné nehradila, ačkoliv o to byla několikrát upomínána. Žalovaná několikrát uznala dluh co do důvodu a výše, též dlužné nájemné 2016 do září 2017 a dne 5. 3. 2018 dluh a dohodla si splátkový kalendář, který nehradila. Za období od června 2014 do června 2021 měla zaplatit na nájemném 353 423,18 Kč a uhradila fakticky 273 785 Kč a za období 30. 6. 2014 do 31. 5. 2021 dluží žalovanou částku a na výzvu k zaplacení nereagovala. Ve věci byl soudem vydán platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalované zrušen. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy. Z výzvy k úhradě pohledávky z nájmu s datem splátky 14. 8. 2017 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení, v té době dluhu 24 877 Kč, z další výzvy k úhradě pohledávky z nájmu byla žalovaná upozorněna, že nedodržuje dohodu o splátkách z 1. 9. 2017. Z výzvy z 15. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu na základě splátkového kalendáře a taktéž výzvou z 6. 10. 2020. Dne 1. 9. 2017 byl se žalovanou sepsán splátkový kalendář včetně uznání dluhu, totéž dne 5. 3. 2018. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky vyplývá, že takto bylo učiněno dne 19. 6. 2014 stran bytu [číslo] v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v ulici [ulice], [obec], na dobu určitou do 30. 9. 2014 a další nájemní smlouvou uzavřenou 16. 1. 2019 stran téhož bytu byla uzavřena tato na dobu určitou od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019. Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci. Žalovaná jako nájemkyně shora specifikované bytové jednotky uzavřela s žalobcem nájemní smlouvu, za dobu nájmu neplatila řádně nájemné. Žalovaná dluží žalobci z titulu dlužného nájemného částku celkem 79 638,18 Kč s příslušenstvím, a ačkoliv uznala dluh co do důvodu a výše a žádala o splátkový kalendář, který jí byl povolen, tento nedodržena a dluh do rozhodnutí soudu nezaplatila ani přes výzvy k zaplacení. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 2246 – § 2253 o. z., a § 2295 o. z. Žalobce po právu žádá po žalované zaplacení dlužné částky, a to včetně uplatněného příslušenství pohledávky, zákonného úroku z prodlení. S ohledem na shora uvedené bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno a rozhodnuto tak, jak se podává ve výroku I. tohoto rozsudku. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě i v této části vyhověl, neboť žalovaná nereagovala na výzvy k zaplacení a do jednání soudu ničeho z žalované částky nezaplatila. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný a náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 3 186 Kč a nákladů právní služby advokáta, a to odměny dle vyhlášky č. 177/1996 Sbírky, v platném znění, § 7 bod. 5, a to dva úkony právní služby po á 4 300 Kč, dále dva režijní paušály po á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z těchto částek dle § 137 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, celkem pak 14 987,06 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. ř. s .