15 C 185/2014-354 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou došlou soud dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 112,60 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] je příslušná hospodařit s majetkem státu, mimo jiné s vodním zdrojem (vrtem)„ [anonymizována dvě slova]“ umístěném na pozemku parcelní [číslo] [anonymizováno] [část obce], [územní celek], okres [okres], což platí i o oprávnění hospodařit s majetkem státu a sice s čistírnou odpadních vod pro oblast [anonymizováno] umístěné na pozemku parcelní [číslo] k. ú. [obec], okres [okres]. Uvedla, že z vodního zdroje je zásobeno pitnou vodou více objektů v lokalitě„ [anonymizována dvě slova]“, včetně objektu [anonymizována dvě slova], [adresa] ve vlastnictví žalované, kde žalovaná provozuje penzion včetně restauračního zařízení. Ostatní vlastníci objektů, které jsou z předmětného vodního zdroje též zásobovány vodou, uzavřeli se žalobkyní Dohodu o úhradě nákladů spojených s odběrem vody, úpravou vody a čištěním odpadních vod (dále jen„ dohoda“), na jejímž základě se poměrně dle naměřené spotřeby vody podílejí na nákladech spojených s odběrem vody, úpravou vody a čištěním odpadních vod. Žalovaná však tuto dohodu odmítla uzavřít, a to i přes skutečnost, že v minulosti např. částku 14 798 Kč z faktury [číslo] kdy byly přeúčtovány náklady za odběr vody za rok [rok], zaplatila. Žalobkyně provedla vyúčtování služeb spojených s odběrem vody, úpravou vody a čištěním odpadních vod a vystavila žalované dva daňové doklady na úhrady za služby - fakturu č [číslo] ze dne [datum] na částku 32 955,29 Kč, splatnou [datum] a fakturu [číslo] ze dne [datum], na částku 15 157,31 Kč, splatnou [datum]. Přílohou faktur je i rozúčtování služeb a způsob přeúčtování jednotlivým odběratelům. Dlužnou částku 48 112,60 Kč žalovaná nezaplatila ani po upomínkách a zaslané předžalobní výzvě, žalobkyně proto požaduje vedle dlužné částky i zaplacení úroků z prodlení. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že dohodu nepodepsala, neakceptovala, a proto žalobu považuje z předčasnou. Namítla, že vystavené faktury byly vystaveny v souladu s dohodou, kterou žalovaná neuzavřela, a proto žalobkyně opírá svůj nárok na zaplacení z neexistujícího právního titulu. Na upomínky k zaplacení reagovala žalovaná dopisem ze dne [datum], kde výše uvedené uvedla. Žalovaná dále namítla, že faktury nesplňují náležitosti účetního dokladu, přičemž pokud jde o fakturu [číslo] žalovaná nesouhlasí s rozúčtováním nákladů a s vlastními náklady, které jsou v příloze uváděny. Namítala, že nikdy nedala souhlas k nákladům a fakturám, které jsou ve vyúčtování uváděny a dále pak, že jí není zřejmé, proč když není vlastníkem čističky odpadních vod, by měla dané náklady nést a hradit, když není nájemcem ani provozovatelem čističky odpadních vod. Upozornila dále na skutečnost, že je v oblasti jediným soukromým subjektem, jelikož ostatní subjekty uvedené ve vyúčtování jsou státnímu orgány nebo na státní orgány napojené, a neřeší proto případné náklady, jelikož nejde o jejich vlastní finanční prostředky. Žalovaná navíc v minulosti deklarovala, že úhrada za odběr vody proběhne až po generální rekonstrukci vodovodního systému na [anonymizováno], jak uvedla v dopise ze dne [datum]. Tvrdila, že mezi ní a žalobkyní existovala dohoda o tom, že do odstranění a provedení generální rekonstrukce vodovodního systému na [anonymizováno] nebudou účtovány náklady, o čemž svědčí dopis ze dne [datum], listina bez označení data- mělo jít o dopis žalobkyně adresovaný žalované někdy z let [rok], [rok] a dále navrhovala kromě výpovědi jednatele společnosti žalované i výslech zaměstnankyně žalobkyně paní [příjmení] s tím, že tato vystavovala upomínky ze dne [datum] a mohla by potvrdit existenci této dohody. Nadto navrhovala vypracování znaleckého posudku k oprávněnosti nároků žalobkyně. 3. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 48 112,60 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 32 955,29 Kč a 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení z částky 15 157,31 Kč (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 24 394 Kč a žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Děčíně soudní poplatek z návrhu ve výši 2 406 Kč (výrok III.). Po provedeném dokazování soud vyšel ze zjištění, že vlastnické poměry účastníků k nemovitostem odpovídají žalobním tvrzením. Konstatoval, že odběr vody z předmětného vodního zdroje i vypouštění odpadních vod realizuje žalobkyně na základě platného rozhodnutí vodoprávního úřadu. Všichni vlastníci objektů zásobovaných vodou z tohoto vodního zdroje, s výjimkou žalované, uzavřeli se žalobkyní dohodu o úhradě nákladů spojených s odběrem vody, její úpravou a čištěním odpadních vod. Pokud se žalovaná bránila žalobě tvrzením, že jí na základě dohody se žalobkyní neměly být do provedení generální rekonstrukce vodovodního systému„ [anonymizována dvě slova]“ žádné náklady účtovány, považoval soud za podstatné, že žalobkyně uzavření takové dohody popřela. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 451, § 517 obč. zák. a uzavřel, že nárok žalobkyně je plně po právu, neboť ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobkyně žalované vodu dodávala a prováděla čištění vod. Existenci dohody mezi žalobkyní a žalovanou o neúčtování nákladů v předmětném období soud za prokázanou neměl, žalobě proto„ bez dalšího“ zcela vyhověl. 4. K odvolání žalované [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že se okresní soud vůbec nevypořádal s procesní obranou žalované, omezil-li se na strohé konstatování, že voda byla dodávána, odpadní vody čištěny a neprokázala se existence dohody o neúčtování nákladů v předmětném období. Výši přiznaného plnění kvalifikovaného po právní stránce jako bezdůvodné obohacení okresní soud nekriticky převzal z daňových dokladů žalobkyně, přestože žalovaná namítala nesprávnost jednotlivých faktur co do dílčích uplatněných nákladů. Okresní soud se v odůvodnění rozsudku vůbec nezabýval tvrzením žalované, že jí žalobkyně přeúčtovala náklady související s provozem a údržbou čističky odpadních vod neoprávněně, že některé blíže neurčené nákladové položky účtované žalobkyní nejsou v souladu se zákonem o vodách č. 274/2001 Sb. ve znění jeho prováděcí vyhlášky a pominul i další námitku žalované, že v rozhodném období došlo k havarijnímu stavu vodovodu a kanalizace, který měl za následek vadné dodávky vody. Při zjišťování skutkového stavu věci nepostupoval okresní soud ve vazbě na povinnost tvrzení a povinnost důkazní účastníků ohledně jejich sporných tvrzení. Zatímco žalobkyně svá tvrzení o oprávněnosti výše účtovaných nákladů podpořila řadou listinných důkazů, které okresní soud převážně akceptoval, žalovaná ke svým tvrzením zpochybňujícím správnost a účelnost účtovaných položek navrhla důkaz vypracováním znaleckého posudku. Tento její důkazní návrh však okresní soud ponechal bez povšimnutí, aniž by v odůvodnění rozsudku vysvětlil, z jakého důvodu jej neprovedl. Pokud žalovaná navrhovala k prokázání existence dohody o neúčtování nákladů v rozhodném období [anonymizováno] [rok] a prvního pololetí [anonymizováno] [rok] svědeckou výpověď zaměstnankyně žalobkyně [jméno] [příjmení] a účastnický výslech jednatele žalované, pak ani u těchto navržených důkazů okresní soud jejich neprovedení nijak nezdůvodnil. Nelze přehlédnout do jisté míry neurčitá tvrzení žalované (o„ některých“ položkách nákladů v rozporu se zákonem, o„ vadných“ dodávkách vody, aniž by bylo zřejmé, o jaké položky se jedná a v čem spočívala vadnost dodávek vody), k jejichž upřesnění ani prokázání žalovaná nebyla okresním soudem vyzvána. K prokázání svého tvrzení o havarijním stavu vodovodu a kanalizace v rozhodném období, jehož následkem mělo docházet k vadným dodávkám vody, žalovaná rovněž dosud žádný konkrétní důkaz neoznačila. V důsledku vadného procesního postupu okresního soudu spočívajícího v neúplně zjištěném skutkovém stavu (nevyjasnění okruhu sporných a nesporných skutečností, z nichž se odvíjí potřebný rozsah dokazování), jsou závěry o důvodnosti žalobního nároku předčasné. V novém řízení bude okresní soud postupovat v souladu s výše uvedenými závěry a pokyny, po vyjasnění okruhu sporných skutečností dá účastníkům prostor k doplnění sporných tvrzení a jejich prokázání, veškeré provedené důkazy řádně zhodnotí, věc posoudí po právní stránce a v konečném novém rozhodnutí opětovně rozhodne o nákladech řízení, a to včetně tohoto odvolacího řízení. 5. V průběhu řízení organizační složka státu [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno], [IČO] (původní žalobkyně) byla na základě zrušovacích ustanovení v čl. III zákona č. 123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdější