20 C 53/2022-42 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 19 704,67 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 26.6.2020 způsobil žalovaný 2 vozidlem Peugeot 406, [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný 1, škodu ve výši 56.694 Kč na vozidle Mitsubishi Outlander, [registrační značka], jehož vlastníkem je [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec] (dále jen„ poškozený“). Žalovaný 2 způsobil škodu tím, že při vyjíždění na hlavní silnici nedal přednost vozidlu poškozeného, v důsledku čeho došlo ke střetu vozidel. Žalovaný 2 tímto svým jednáním porušil ust. § 6 odst. 7 písm. b), § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a mohl se tak dopustit přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 téhož zákona. Žalovaný 1 však neuzavřel k předmětnému vozidlu pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla, proto ČKP vyplatila pojistné plnění a po žalovaných 1) a 2) požaduje úhradu plnění, tj. částku 19 704,67 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný 1 coby vlastník a provozovatel škodícího vozidla měl podle zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), § 3 odst. 2, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (§ 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaný 1 neuzavřel k datu vzniku škody uvedené v čl. I této žaloby povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá České kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kancelář“) poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný 1 jako provozovatel vozidla dle ust. § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) a žalovaný 2 jako řidič škodícího vozidla dle ust. § 2910 NOZ, jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Kancelář pověřila na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu - [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídil pojistnou událost. Pověřený partner škodní událost prošetřil a zkompletoval dokumentaci potřebnou k výplatě plnění poškozenému a poskytl ji Kanceláři. Jelikož předpokládané náklady na opravu poškozeného vozidla by přesáhly jeho obvyklou cenu v době dopravní nehody, oprava poškození vzniklých při dané dopravní nehodě by tedy byla s ohledem na hodnotu samotného vozidla neekonomická. Likvidace byla proto provedena formou finanční totální škody, tj. jako rozdíl tržní hodnoty vozidla před dopravní nehodou a po ní. Cena vozidla před poškozením vychází z tržní ceny srovnatelných vozidel, cena vozidla po poškození (hodnota upotřebitelných zbytků) byla určena aukcí. Obecná cena poškozeného vozidla byla stanovena na 78.600 Kč, hodnota zbytků na 10.000 Kč. Kancelář v návaznosti na šetření ověřeného partnera uhradila dne 20.7.2020 poškozenému náhradu škod y ve výši 56.694 Kč a samotnému pověřenému partnerovi dne 4.8.2020 částku ve výši 2.420 Kč představující odměnu za likvidaci škodné události. K důkazu byly provedeny relace PČR, [číslo jednací] vč. fotodokumentace poškozeného vozidla zápis o prohlídce vozidla ze dne 1.7.2020, výpis z internetové inzerce srovnatelných vozidel k stanovení obecné ceny poškozeného vozidla, nabídkový list – cenová nabídka na odkup poškozeného vozidla likvidační zpráva České kanceláře pojistitelů č. [anonymizováno] [rok] [číslo]. Žalovaný 1 měl povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu, proto ČKP vyplatila pojistné plnění a po žalovaných 1) a 2) požaduje úhradu 1/3 plnění, tj. částku 19 704,67 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2020 přešla pohledávka ČKP na aktuální žalobkyni. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) zákona o povinném ručení platí, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o povinném ručení platí, že pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Podle ustanovení § 24 odst. 9 zákona o povinném ručení, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b. Ze shora uvedeného má soud za prokázané, že žalovaný 2) způsobil shora popsaným způsobem s vozidlem žalovaného 1) škodu, kterou uhradil právní předchůdce žalobkyně z titulu pojistného plnění poškozenému a má tak právo proti žalovanému na náhradu toho, co za něj v důsledku uvedené dopravní nehody plnil ve výši 1/3. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2020 přešla pohledávka ČKP na aktuální žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/201 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 786 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 704,67 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % celkem činí náklady řízení 8 786 Kč.