21 C 135/2021-76 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částek 16 394,60 Kč s příslušenstvím a 13 863,91 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] půjčila právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný spolu se sjednanými poplatky a příslušenstvím zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách do [datum]. Žalovaný však nehradil řádně a včas a ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 9 672,17 Kč a poplatek 6 722,43 Kč, po tomto dnu žalovaný již ničeho neuhradil. Dále, na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 14 000 Kč, kterou se žalovaný spolu se sjednanými poplatky a příslušenstvím zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách do [datum]. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, když ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 8 244,67 Kč a dlužný poplatek 5 619,24 Kč. Poté žalovaný uhradil ještě částku ve výši 12 793,90 Kč; do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 11 975 Kč. Žalobkyně k oběma smlouvám o zápůjčce uvedla, že před poskytnutím zápůjčky zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když se žalovaného dotazovala na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace ověřila oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, a to zejména z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy. Žalovaný pak souhlasil, že uvedl své veškeré údaje a že s je vědom rizik s oběma zápůjčkami spojenými. Pro případ, že by soud však shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti podle ustanovení §§ 84 - 89 zákona o spotřebitelském úvěru, žalobkyně upozornila na skutečnost, že obě smlouvy byly uzavřeny po datu nabytí účinnosti uvedeného zákona a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje neplatnost této smlouvy. Pokud jde o žalovaného, dlužné částky nezaplatil ani po předžalobních výzvách, zaslaných doporučeně. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byl žalovanému ustanoven (z důvodu neznámého pobytu) opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení] advokát. Ustanovená opatrovník ve vyjádření k žalobě uvedl, že má za to, že by žalobkyni měla být u smlouvy o zápůjčce přiznána toliko částka 6 853 Kč a u smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] toliko částka 2 025 Kč se zákonnými úrokem z prodlení, když ostatní nárokované částky, jako je odměna za zpracování a doručení ve výši 5 050 Kč a odměna za administrativní činnost ve výši 3 404 Kč by měla být zamítnuta, jelikož tyto představují skrytý úrok a proto jsou v rozporu s dobrými mravy. Při jednání soudu pak opatrovník připomněl povinnost soudu zkoumat, jakým způsobem žalobkyně u žalovaného prověřovala schopnost splácet zápůjčky s tím, že listinném důkazy předložené žalobkyní k této problematice, tuto skutečnost neprokazují. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že při podpisu smlouvy dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému částku ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 26 283 Kč představující uvedenou částku, úrok a poplatky, přičemž se dohodli na úroku ve výši 29 % ročně z dlužné částky. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že při podpisu smlouvy dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku vrátit spolu s úrokem a poplatky ve výši 22 600 Kč, přičemž se dohodli na úroku ve výši 29 % ročně z dlužné částky. Ze smluv nikterak nevyplývá, že by uvedené částky žalovaný převzal v rámci své podnikatelské činnosti. 4. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný předložil platný občanský průkaz a uvedl, že bydlí jako spolubydlící, má středoškolské vzdělání, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a není majitelem auta a peníze potřebuje z důvodu neočekávaných výdajů. Dále uvedl, že pracuje jako obsluha, adresu zaměstnavatele s tím, že pracuje na plný pracovní úvazek, jeho čistý příjem činí [částka], ostatní příjmy pak [částka], celkem tedy [částka] a jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka], přičemž právní předchůdkyně žalobkyně uvedené informace ověřila z pracovní smlouvy (datum buď [datum] nebo [datum]), třech bankovních výpisů za měsíce 2,3,4 a z výměru důchodu nebo podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný předložil platný občanský průkaz a uvedl, že bydlí jako nájemník, má [anonymizováno] vzdělání, je [anonymizováno], nemá žádnou [anonymizováno] povinnost a není majitelem auta a peníze potřebuje na opravy/rekonstrukce. Dále uvedl, že pracuje jako [anonymizováno], adresu zaměstnavatele s tím, že pracuje na plný pracovní úvazek, jeho čistý příjem činí [částka], ostatní příjmy pak 0 Kč, další čisté příjmy domácnosti [částka], celkem tedy [částka], splácí pouze právní předchůdkyni žalobkyně dluh splátkami [částka] měsíčně a jeho odhadované měsíční výdaje činí [částka], přičemž právní předchůdkyně žalobkyně uvedené informace ověřila ze tří bankovních výpisů za měsíce 6, 7 a 8, ze tří výplatních pásek za 5, 6 a 7/ [rok], přičemž u dalších dokladů je uvedeno [anonymizováno] [rok]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní dohodly na převodu pohledávek ze shora uvedených smluv za žalovaným. Výzvou ze dne [datum] pak žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání dluhu, přičemž dle podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne [datum]. 6. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na tuto smlouvu uhradil celkem částku 11 975 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný na tuto smlouvu uhradil celkem částku 5 147 Kč. 7. Z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávek ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum] má soud za prokázané, že předchůdce žalobkyně oznámila žalovanému oznámení pohledávky, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně. 8. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný tento skutkový stav: 9. Právní předchůdkyně žalobkyně předala žalovanému celkem v souhrnu částku ve výši 26 000 Kč (12 000 Kč + 14 000 Kč) a žalovaný se zavázal uvedené částky vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky, přičemž žalovaný nejednal jako podnikatel. Před poskytnutím půjček předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že vyšla ze žalovaným sdělených údajů, jenž ověřila z pracovní smlouvy, bankovních výpisů, výplatních pásem a listiny, prokazující další příjem žalovaného. Žalovaný vrátil v souhrnu částky 5 147 Kč a 11 975 Kč. K postoupení pohledávky došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž + žalovaný i přes výzvu žalobkyně zbylou část dluhu neuhradil. 10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 11. Uzavřené smlouvy jeví znaky smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), neboť právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalovanému peníze jakožto věci stejného druhu a žalovaný se zavázal zapůjčené peníze jakožto věci stejného druhu vrátit. Jelikož smlouvu žalovaný neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřel je jakožto spotřebitel dle ustanovení § 419 o. z., vztahuje se na předmětnou věc i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú“). Dle ustanovení § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 12. Ústavní soud v nálezu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda p