26 C 10/2022-39 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 25. 11. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 29 158,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ [právnická osoba]“), s žalovaným dne 16. 11. 2017 uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl též předpis splátek. Na základě této smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč, přičemž tuto částku a zároveň též příslušenství v celkové výši 22 918 Kč (kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) se jí žalovaný zavázal splatit 14 měsíčními splátkami ve výši 3 637 Kč, z nichž poslední měla být splatná dne 16. 1. 2019. Jelikož žalovaný své smluvní povinnosti řádně a včas neplnil a dostal se do prodlení s placením splátek, zůstal [právnická osoba] dlužen na jistině 16 658,80 Kč a na sjednaném příslušenství 12 559,20 Kč. Pro případ porušení smluvních povinností ze strany žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý byť jen započatý den prodlení. Předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně od [právnická osoba] postoupením ke dni 19. 7. 2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno. K tomuto dni činil dluh na jistině 16 658,80 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku za dobu do splatnosti úvěru 954,13 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 7 229,79 Kč, na nákladech na vyhodnocení úvěru 1 483,37 Kč a na inkasním poplatku 2 891,91 Kč, tj. celkem 29 218 Kč Vedle těchto částek uplatila žalobkyně vůči žalovanému také (postoupením také nabytou) smluvní pokutu ve výši 12 500 Kč (vyčíslenou za dobu od 17. 1. 2019 do 5. 2. 2021) a sjednaný úrok z dlužné jistiny v sazbě 15 % ročně kapitalizovaný za dobu od 17. 1. 2019 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do 11. 6. 2021 v částce 5 997,17 Kč. Úrok z prodlení žalobkyně uplatnila v zákonné výši, a to kapitalizovaný za dobu od 17. 1. 2019 do 11. 6. 2021 ve výši 3 898,16 Kč a z částky 16 658,80 Kč (dlužné jistiny) za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv jej k tomu soud vyzval. 3. Soud ve věci jednal dne 25. 7. 2022. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože k němu byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tj. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Při jednání soud provedl žalobkyní označené a předložené listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 16. 11. 2017 vyplývá, že [právnická osoba] poskytla žalovanému téhož dne peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč, které – spolu s úrokem ve výši 2 696 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 12 600 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 582 Kč a úhradou za možnost placení splátek v hotovosti v místě bydliště dlužníka ve výši 5 040 Kč – se jí žalovaný zavázal splatit celkem 14 měsíčními splátkami ve výši 3 637 Kč, z nichž první byla splatná do měsíce od uzavření (podpisu) smlouvy, tj. 16. 12. 2017, a poslední 16. 1. 2019 Součástí smlouvy byl (formou odkazu) učiněn předpis splátek (označen jako příloha [číslo]), ve kterém je vymezeno, v jakém poměru budou z každé jednotlivé splátky započítány úhrady na ten který dílčí nárok (jistina, úrok, úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a poplatek za hotovostní platby). Ve smluvních podmínkách obsažených na rubové straně smlouvy je zakotveno, že úroková sazba činí 15 % v případě úvěru splatného ve 14 měsíčních splátkách, přičemž úroková sazba byla sjednána jako pevná, kterou lze měnit výhradně písemným dodatkem smlouvy, resp. dodatkem odsouhlaseným oběma smluvními stranami. Ve vlastním textu smlouvy (na její přední straně) byla sjednána smluvní pokuta pro případ, že žalovaný nezaplatí [právnická osoba] jakoukoli splátku řádně a včas, a to ve výši 0,1 % denně z částky, s níž bude žalovaný v prodlení, a dále je uvedeno, že úrokem z prodlení bude úročena jak dlužná jistina, tak i narostlý, splatný a nezaplacený úrok. Z obsahu smlouvy je dále zřejmé, že žalovaný při jejím sjednávání nevystupoval jako podnikatel. Z žádosti o úvěr z 16. 11. 2017, pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovaným (zaměstnancem) a [právnická osoba] [anonymizováno] (zaměstnavatelem) dne 20. 9. 2012, dohody o mzdě ze dne 24. 1. 2017, mzdových listů, rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 16. 12. 2016 o zvýšení [anonymizováno] příspěvku a poštovních poukázek soud zjistil, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy přezkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, o jehož poskytnutí žádal. Z karty zákazníka vyplývá, že [právnická osoba] vůči žalovanému evidovala dluh struktury uvedené žalobkyní v žalobě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 a oznámení [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku, která jí vznikla za žalovanou z předmětné úvěrové smlouvy, s uvedením celkové výše 57 613,41 Kč. Dopisem z 18. 10. 2021 žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, žalovaného vyzvala k zaplacení předmětného dluhu ve lhůtě do 1. 11. 2021 a zároveň jej upozornila, že jinak přistoupí k zahájení soudního řízení. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z následujících ustanovení právních předpisů: 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 10. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1806 OZ úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 3 odst. 2 písm. e) ZSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici. 16. Podle § 122 odst. 2 věty první ZSÚ uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. 17. Podle § 122 odst. 3 ZSÚ souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 18. Po skutkové stránce má soud za prokázané shora uvedené skutečnosti zjištěné z listinných, žalobkyní předložených důkazů, o jejichž pravosti nemá důvod pochybovat (ostatně je ani žalovaný nijak nezpochybnil). Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba] (věřitel), s žalovaným (dlužníkem) uzavřela dne 16. 11. 2017 písemnou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 28 000 Kč, kterou – včetně dohodnutého navýšení o úrok ve výši 2 696 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 12 600 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 582 Kč a úhradu za možnost placení splátek v hotovosti v místě bydliště dlužníka ve výši 5 040 Kč – se jí žalovaný zavázal splatit 14 pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný však [prá