26 C 25/2022-59 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou došlou soudu dne 29. 12. 2021, ve znění jejího doplnění a upřesnění, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 32 907,57 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále též jen„ [právnická osoba]“), dne 5. 6. 2019 uzavřely smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě [právnická osoba] žalované poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, který žalovaná v plné výši čerpala z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Úrok byl sjednán v sazbě 16 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit 72 měsíčními splátkami ve výši 650,76 Kč, splatnými vždy k 15. dni v měsíci, počínaje červencem 2019. Zároveň s úvěrovou splátkou byla žalovaná povinna platit i poplatek za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 65 Kč. Žalovaná však smluvní povinnosti řádně a včas neplnila, pročež [právnická osoba] úvěr zesplatnila ke dni 18. 12. 2019. Pohledávku z této smlouvy následně nabyla žalobkyně postoupením k 20. 11. 2020, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Ke dni postoupení pohledávky dluh žalované činil na jistině 29 882,57 Kč, na sjednaných poplatcích za pojištění 325 Kč (tj. 65 Kč x 6, za měsíce srpen až prosinec 2019), na poplatcích za upomínky 2 400 Kč (600 Kč x čtyři upomínky – 4. 9., 30. 9., 6. 11. a 16. 12. 2019) a na poplatku za prohlášení úvěru za splatný 300 Kč Vedle uvedených částek žalobkyně uplatila úrok v sazbě 16 % ročně kapitalizovaný za dobu do 18. 12. 2019 v částce 2 032,02 Kč a z částky 29 882,57 Kč za dobu od 19. 12. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný v částce 2 446,17 Kč za dobu do 20. 11. 2020 a z částky 32 907,57 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv ji k tomu soud vyzval. 3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne 10. 10. 2022, a to v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Při jednání soud provedl listinné důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ [anonymizována dvě slova]“ ze dne 5. 6. 2019 vyplývá, že [právnická osoba] (banka) zavázala poskytnout žalované (klientce) peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které – spolu s úrokem v sazbě 16 % ročně - se jí žalovaná zavázala splatit 72 měsíčními anuitními splátkami ve výši 650,76 Kč, splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce, počínaje dnem 15. 7. 2019, s tím, že spolu se splátkou úvěru uhradí žalovaná též (měsíční) platbu za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 65 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Podle smluvních ujednání byla [právnická osoba] oprávněna prohlásit svým rozhodnutím úvěr za splatný mj. v případě, kdy se žalovaná ocitne v prodlení s plněním jakékoliv pohledávky banky anebo jiným způsobem poruší svou smluvní povinnost. Smlouva zmiňuje i poplatky, které je klientka povinna platit bance, a to mj. jednorázově 600 Kč za zaslání písemné upomínky a 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Z obsahu smlouvy je dále zřejmé, že [právnická osoba] s žalovanou jednala v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nevystupovala ani jako podnikatelka ani v rámci samostatného výkonu svého povolání. Součástí smlouvy byly formou odkazu učiněny též všeobecné produktové podmínky [právnická osoba], z nichž mj. vyplývá, že v případě prodlení klienta je banka oprávněna požadovat úrok z prodlení též z dlužného úroku. Z platební historie vyplývá, že žalovaná čerpala úvěr v plné výši (tj. 30 000 Kč) dne 5. 6. 2019, a z výpisu č. 2020 z úvěrového účtu z 20. 11. 2020, že [právnická osoba] k tomuto dni evidovala dluh žalované ve výši 29 882,57 Kč (jistina), 2 032 Kč (úrok splatný do dne zesplatnění úvěru), 2 446,17 Kč (úrok z prodlení – z toho 2 258,20 Kč za prodlení s placením jistiny a 187,97 Kč za prodlení s placením úroku) a 3 025 Kč (splatné poplatky a úhrady za pojištění). Z oznámení [právnická osoba] o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20. 12. 2019, adresovaného žalované, soud zjistil, že [právnická osoba] rozhodla o prohlášení předmětného úvěru za splatný ke dni 18. 12. 2019, kdy dluh na jistině činil 29 882,57 Kč a na úvěrovém úroku 2 032,02 Kč. Z vyjádření [právnická osoba] je patrné, že před uzavřením předmětné smlouvy zjistila měsíční příjem žalované (19 658 Kč, z pracovního poměru na dobu neurčitou) a ověřila jej přímo z bankovního účtu, který pro žalovanou vedla; zjišťovala také další okolnosti mající význam pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, o nějž žádala. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 11. 2020 a její přílohy (tj. seznamu postupovaných pohledávek) soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni mj. předmětnou pohledávku. Dopisem ze dne 30. 11. 2020 [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky žalobkyni. Posléze, dopisem ze dne 10. 2. 2021, žalobkyně (resp. její zástupce) žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu vyčísleného v částce 43 713,38 Kč ve lhůtě do 25. 2. 2021 a zároveň ji upozornila, že jinak přistoupí k soudnímu vymáhání; dopis odeslal žalované zástupce žalobkyně doporučenou poštovní zásilkou dne 10. 2. 2021, což je zřejmé z poštovního podacího lístku. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z těchto ustanovení právních předpisů: 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle § 1806 věty první OZ úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. 10. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 11. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 16. Po skutkové stránce má soud za prokázané shora uvedené skutečnosti zjištěné z listinných, žalobkyní označených důkazů, o jejichž pravosti nemá důvod pochybovat (ostatně je ani žalovaná nezpochybnila). Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba], jako věřitelka, v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřela s žalovanou (dlužnicí), která přitom vystupovala jako spotřebitelka, dne 5. 6. 2019 smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku 30 000 Kč, kterou se jí žalovaná zavázala dohodnutým způsobem (v pravidelných měsíčních splátkách) vrátit s 16% ročním úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však svůj závazek porušila a zůstala [právnická osoba] dlužna částky (tj. úvěrovou jistinu a úhrady za pojištění) shora specifikované. Po právní stránce soud vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že [právnická osoba] (úvěrující) a žalovaná (úvěrovaná) uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 OZ a v režimu příslušných ustanovení ZSÚ, na jejímž základě se žalobkyně, jež pohledávku nabyla postoupením podle § 1879 a násl. OZ, důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaná čerpala ze sjednaného úvěrového rámce, včetně úroku a poplatků za pojištění v