25 C 199/2023-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 488 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal platit čtvrtletní [anonymizováno] ve výši 1 275 Kč, které bylo pro období od [datum] zvýšeno na částku 2 049 Kč. Žalovaný [anonymizováno] řádně neplatil, a z toho důvodu [anonymizováno] zaniklo dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] dluží žalovaný na [anonymizováno] 4 488 Kč. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Podle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 4 488 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný nezaplatil v plné výši pojistné za období od [datum] do [datum] podle [anonymizováno] smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Mezi účastníky byla ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o [anonymizována dvě slova] za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] vozidla, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 2758 o. z. uzavřena [anonymizováno] smlouva, podle níž se žalobkyně zavázala v případě škody způsobené [anonymizována dvě slova] [role v řízení] zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka], nahradit tuto škodu ve sjednaném rozsahu poškozenému. Žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Svému závazku žalovaný nedostál, když [anonymizováno] v plné výši nezaplatil, čímž porušil jak smluvní, tak zákonnou povinnost platit [anonymizováno] (§ 2782 o. z.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 488 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.