15 C 86/2023-34 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 110 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jako účastnice řízení vedeného u , Anonymizováno, soudu v , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, uplatňuje nárok na odškodnění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení. Soudní řízení, jehož předmětem bylo zvýšení výživného, bylo zahájeno návrhem podaným dne 30.11.2015, skončeno bylo dne 7.6.2022, řízení tedy trvalo 6 let a 6 měsíců. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu újmy u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, žádostí ze dne 25.10.2022, žalovaná přiznala z uplatněné částky 176 000 Kč toliko částku 66 000 Kč. Pokud jde o kritéria stanovená § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. žalobkyně má za to, že předmětná věc byl z hlediska jak skutkového, tak právního, jednoduchou záležitostí. Otec nezletilých se sice nedostavil k žádnému z nařízených jednání a neposkytl soudu údaje potřené pro zjištění svého faktického příjmu, avšak byl zastoupen advokátek a již dne 27.1.2017 byl otci zaslán přípis, nechť doloží své příjmy, jinak soud využije při stanovení výše příjmů otce vyvratitelnou skutkovou fikci dle § 916 občanského zákoníku. Odvolací soud však tento institut akceptoval až v roce 2022. Žalobkyně opatrovnické řízení nijak neprotahovala, se soudem řádně spolupracovala. Postup soudů se žalobkyni jeví jako nesystematický, neefektivní, a nikoliv vedoucí ke skončení věci. Zdůraznila rovněž význam, které pro ni řízení mělo, kdy toto jí poškozovalo nejen stran nižších příjmových poměrů, ale v průběhu řízení došlo k výraznému zhoršení vztahů žalobkyně s otcem, který nesl požadavky na zvýšení výživného úkorně. Každé nařízené jednání v ní vyvolávalo silný stres, což vedlo k vyhledání odborné pomoci, kterou potřebuje dodnes. Z uvedených důvodů žalobkyně specifikovala tak, že požaduje částku 2 x 10 000 Kč za první dva roky vedení řízení, 4 x 20 000 Kč za další čtyři roky řízení a poměrných 10 000 Kč za dalších 6 měsíců řízení, přičemž navrhuje zvýšení této částky o 60 %.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobkyně u ní dne 26.10.2022 uplatnila nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 176 000 Kč. K projednání žádosti došlo dne 20.2.2023. Žalovaná dospěla k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 66 000 Kč. Řízení o návrhu na zvýšení výživného trvalo celkem 6 let a 6 měsíců, což lze s ohledem na skutečnost, že se jednalo o opatrovnické řízení, označit za délku již nepřiměřenou. Úkony soudu byly prováděny v pravidelných navazujících lhůtách, nebyly zjištěny výrazné prodlevy v postupu soudu. Drobnou nekoncentrovanost lze shledat v postupu soudu v druhé polovině roku 2020. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze sjednocujícího stanoviska Cpjn 206/2010, přičemž za základní částku vzala 15 000 Kč za rok trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Žalovaná následně shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 30 % z důvodu skutkové a procesní složitosti řízení. Otec žalobkyně se soudem vůbec nespolupracoval, zdržoval se nejdříve v Číně a poté v SRN. Ani jednou se nestavil k výslechu a to ani před dožádaným osudem v SRN, nedoložil výši svých příjmů, neoznačil svého zaměstnavatele ani žádným jiným způsobem soudu neozřejmil výši svých příjmů. Přítomnost mezinárodního prvku a absolutní nespolupráce otce se výraznou měrou podílely na celkové délce řízení. Opatrovnické řízení je typem řízení, s nímž se spojuje zvýšený význam pro účastníky řízení. Na druhou stranu žalobkyně společně se svou matkou a bratrem vystupovali v řízení společně, j jejich procesní postup byl koordinovaný, vzniklou nemajetkovou újmu tak do jisté míry sdíleli. Z uvedených důvodů bylo přistoupeno ke zvýšení základní výše zadostiučinění s ohledem na význam řízení o 10 %.3. Při jednání dne 15.11.2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku z prodlení v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud řízení podle § 96 o.s.ř. částečně zastavil (výrok I.).4. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.5. Ze spisu , spisová značka, soud zjistil, že návrh na zvýšení výživného pro nezletilou žalobkyni a jejího bratra , jméno FO, podala matka dětí prostřednictvím právní zástupkyně dne 30.11.2015. V prosinci 2015 byl ustanoven opatrovník nezletilým dětem a učiněny dotazy na výdělek otce a výši sociálních dávek matky. Jednání bylo nařízeno na 26.2.2016, kdy bylo zahájeno jednání, provedeny listinné důkazy. Matka sdělila adresu otce v Číně a dále jeho zaměstnavatele. Po odročení jednání byl téhož dne učiněn dotaz na zaměstnavatele otce a otec byl kontaktován prostřednictvím emailu, který sdělila zástupkyně matky. Dne 23.3.2016 sdělil zástupce otce, že převzal právní zastoupení v projednávané věci a že se ve lhůtě 3 týdnů vyjádří k návrhu na zvýšení výživného. K návrhu se nicméně nevyjádřil a až po opakované urgenci soudu požádal o prodloužení lhůty k návrhu na zvýšení výživného do 20.5.2016. Otec se vyjádřil k návrhu na zvýšení výživného podáním ze dne 17.5.2016. Po vyjádření otce bylo nařízeno jednání na 17.8.2016. K tomuto jednání se otec nedostavil, pouze jeho právní zástupce. Oba právní zástupci i matka se shodli na tom, že by bylo vhodné jednání odročit na prosinec 2016, tj. do doby, kdy otec bude celý měsíc přítomen v ČR a v mezidobí by byly přeloženy dokumenty do českého jazyka. Jednání bylo odročeno na 16.12.2016. K tomuto jednání se otec opět nedostavil. Byl nařízen informativní výslech otce na 30.12.2016. Z tohoto výslechu se otec omluvil s tím, že je v tomto termínu pracovně v SRN. Přípisem ze dne 26.1.2017 soud vyzval otce, aby doložil své příjmy, a to tři roky zpětně od podání návrhu, neboť ve smyslu § 916 občanského zákoníku, neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti osoba výživou povinná řádně své příjmy, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima. Zástupce otce požádal o prodloužení lhůty k doložení příjmů do 15.3.2017. dne 2.3.2017 bylo nařízeno jednání na 23.6.2017. Zástupkyně matky požádala o odročení jednání z důvodu čerpání dovolené. Jednání bylo odročeno na 1.9.2017. Při jednání dne 1.9.2017 (otec se opět nedostavil) požádala zástupkyně matky o odročení, neboť je naděje na uzavření dohody, která bude předložena soudu ke schválení. Dne 3.1.2018 byla z důvodu ukončení funkce soudce přikázána věc do soudního oddělení 10 – , tituly před jménem, , jméno FO, . V únoru 2018 byl právní zástupce otce vyzván, nechť obratem sdělí adresu otce, na níž lze otci doručit předvolání k jednání a to, zda otce pobývá na území ČR či v jakých termínech zde pobývat bude. Toto zástupce otce nesdělil. V dubnu 2018 byl soudem učiněn dotaz na zástupce otce ohledně adresy otce a sdělení termínů, kdy bude otec v ČR a dále vyzván, nechť předloží soudu přehled příjmů otce od roku 2012. Dále byl učiněn dotaz na úřad práce a okresní správu sociálního zabezpečení. V červenci 2018 bylo nařízeno jednání na den 23.8.2018. K jednání se otec opět nedostavil. Ve věci byla vyslechnuta matka. Soud poučil zástupce otce ve smyslu § 916 občanského zákoníku tak, že otec jako osoba výživou povinná je povinen předložit všechny listiny a další podklady pro zhodnocení majetkových poměrů a příjmů. Otci byla stanovena lhůta 1 měsíce s tím, že pokud uvedené skutečnosti neprokáže, soud bude vycházet z toho, že jeho průběrný měsíční příjem činí pětadvacetinásobek životního minima. Jednání bylo odročeno na 4.10.2018. Soudem byly učiněny dotazy na peněžní ústavy (zda u nich není veden účet na jméno otce, příp. s jakým zůstatkem), zjištěny informace z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí otce, zjištěny informace ohledně motorových vozidel otce a učiněn dotaz na finanční úřad, zda otec podal od roku 2012 daňové přiznání a kolik činil základ daně. Další jednání se konalo dne 4.10.2018 (opět v nepřítomnosti otce). Vyslechnuta byla žalobkyně. Jednání bylo odročeno na 11.10.2018 za účelem vyhlášení rozsudku. Rozsudek byl vyhlášen dne 11.10.2018, po požádání o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí bylo rozhodnutí vypracováno dne 10.12.2018, kdy byl rozsudek rozeslán stranám. Podáním ze dne 20.12.2018 podal otec proti rozhodnutí prvního soudu odvolání, podáním ze dne 27.12.2018 podala matka proti rozhodnutí prvního soudu odvolání a podáním ze dne 27.12.2018 podala zletilá žalobkyně proti rozhodnutí prvního soudu odvolání. Žalobkyně následně vzala své odvolání zpět. Po doplnění odvolání byla věc dne 18.3.2019 předložena Krajskému soudu v , adresa, . Krajský soud v , adresa, nařídil jednání na den 13.6.2019. Uvedeného dne proběhlo jednání před odvolacím soudem (v nepřítomnosti otce). Jednání bylo odročeno na den 19.9.2019 za účelem vyžádání potvrzení zaměstnavatele otce a jeho manželky o výši jejich příjmů a za účelem předvolání zletilé , Anonymizováno, k provedení jejího výslechu. Dne 19.9.2019 odvolací soud rozhodl tak,