22 C 110/2024-15 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , a to dlužné jistiny , částka, a poplatku , částka, .2. Před jednáním vzala žalobkyně žalobu zpět co do , částka, i s odpovídajícím příslušenstvím, protože žalovaná uhradila , částka, dne , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, , právnická osoba, . , Anonymizováno, , , částka, , datum, , , částka, , datum, , , částka, , datum, , , částka, , datum, . Soud proto řízení podle § 96 o. s. ř. v této části zastavil, nebyvši souhlasu žalované třeba.3. Soud zjistil ze smlouvy o úvěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a Smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce reg. č. , č. účtu, /, Anonymizováno, (dále jen „Smlouva o úvěru“). Na jejím základě jí žalobkyně poskytla překlenovací úvěr ve výši , částka, , který byl vyčerpán v plné výši , datum, , jak se podává z listiny „obraty na kontě“. Dle části A. čl. III. odst. 1.1. a odst. 1.3. Smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala splácet překlenovací úvěr na úvěrový účet č. , č. účtu, pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, splatnými vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru. V části A. čl. IV. odst. 1.1. Smlouvy o úvěru se smluvní strany dohodly, že úroková sazba ze zůstatku jistiny překlenovacího úvěru (tj. z vyčerpané a dosud nesplacené části jistiny) je ve výši 5,54 % p. a. V souladu s částí A. čl. V. odst. 1.1. písm. a) Smlouvy o úvěru je žalovaná povinna hradit Žalobci úhrady za poskytované služby, jejichž výše je stanovena v Sazebníku úhrad za poskytované služby, jak se podává ze sazebníku úhrad.4. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně na základě údajů, které jí poskytla žalovaná v Žádosti o poskytnutí úvěru č. , hodnota, (dále jen "Žádost o úvěr"). Z ní soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, bez vyživovací povinností a zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem , částka, , což doložila Potvrzením o výši příjmu ze závislé činnosti vystaveným dne , datum, zaměstnavatelem , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , jak se podává i z tohoto potvrzení.5. Žalovaná své smluvně převzaté povinnosti neplnila a dostala se do prodlení se splácením citovaného úvěru, neuhradivši řádně a včas splátky úvěru v měsíci 11, 12/2022 a 4, 6, 7 a 10/2023, jak tvrdí žalobkyně a prokazuje listina obraty na kontě.6. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek, ovšem bezvýsledně, jak se podává z listin – opakovaná výzva 2.6. a 28. 8. 2023.7. Žalobkyně proto využila svého oprávnění dle části A. čl. VIII. odst. 2.2. Smlouvy o úvěru a vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, ke splacení celého dluhu ze Smlouvy o úvěru, jak se podává z této výzvy a dokladu o doručení.8. Splatnost úvěru nastala dne , datum, a celková výše pohledávky byla , částka, .9. , právnická osoba, úvěru došlo, jak tvrdí žalobkyně, k úhradě tří částek , částka, (, datum, ), , částka, a , částka, (obě 10 .1. 2024). Celková pohledávka žalobkyně ze Smlouvy o úvěru (dále jen „Pohledávka“) činila ke dni , datum, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ,, Anonymizováno, Kč a byla tvořena jistinou ve výši , částka, a úhradami dle Sazebníku úhrad , částka, (pol. 3.6 za výzvu ke splacení dluhu , částka, , 3.2 alikvotní část za vedení účtu IV.Q. , částka, ).10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OZ“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.12. Podle § 1806 věty první OZ úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.13. Podle § 1968 věty první OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.14. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „ZSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 ZSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 419 OZ je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.19. Soud uzavřel, že strany uzavřely platně shora uvedenou úvěrovou smlouvu, která se ve vztahu k žalované jako spotřebitelce považuje za spotřebitelskou smlouvu o úvěru. Žalobkyně přitom náležitě (s péčí řádného hospodáře) posoudila úvěruschopnost žalované, zejména z jí vyplněného osobního dotazníku, jej doložila (zvláště potvrzením o příjmu), který žalobkyně náležitě vyhodnotila.20. Žalovaná se zavázala úvěr , částka, , který čerpala, vrátit žalobkyni dojednanými splátkami, vč. úroku, které však nedodržela. Proto žalobkyně po dvou marných výzvách k nápravě od smlouvy odstoupila a nedoplatek zesplatnila. Žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky, žalovaná však stále dluží částky, jak je shora uvedeno. Nachází se tak v podlení podle § 1970 OZ a žalobkyni vzniklo i právo na úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.21. Protože je žaloba zcela důvodná, soud jí vyhověl.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) v části výroku II a co do výroku I podle § 147 odst. 2 o. s. ř tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná (a co zastavení řízení byla žaloba podána původně důvodně, neboť žalovaná tyto částky uhradila až po podání žaloby), nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.