32 C 2/2024-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 20 000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce, na základě které půjčila žalované částku 20 000 Kč, kterou si žalovaná převzala ke dni podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem (kapitalizovaným úrokem) ve výši 16 720 Kč. Žalovaná však dluh řádně a včas nesplácela, kdy uhradila celkem částku 7 040 Kč, která byla alokována na souhrnný poplatek. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o půjčce č. 381824905 ze dne 10. 8. 2009 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se se žalovanou dohodla na poskytnutí půjčky ve výši 20 000 Kč s tím, že tato částka byla předána žalované při podpisu smlouvy. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit společně s poplatkem v částce 16 720 Kč v 59 týdenních splátkách po 620 Kč a poslední splátku ve výši 140 Kč. 5. Ze smluvních podmínek o půjčce soud zjistil, že se žalovaná zavázala platit právní předchůdkyni týdenní splátky celkové částky včas. Zároveň ze smluvních podmínek vyplývá, že jakékoliv splátky zaplacené žalovanou se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. V případě, kdy žalovaná včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 včetně pčílohy č. 1soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena [právnická osoba] [anonymizováno] 7. Z dopisu ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky, kdy toto oznámení bylo zasláno na jméno žalované na adresu [adresa] 8. Oznámením ze dne 14. 9. 2018 bylo žalovanému ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, oznámení bylo žalované odesláno dne 19. 9. 2018 na adresu [adresa žalované], jak soud zjistil z příslušného podacího archu. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 20. 9. 2023. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 11. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se se žalovanou dohodla na poskytnutí půjčky ve výši 20 000 Kč s tím, že tato částka byla předána žalované při podpisu smlouvy. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit společně s poplatkem v částce 16 720 Kč v 59 týdenních splátkách po 620 Kč a poslední splátku ve výši 140 Kč. Žalovaná za dobu trvání smlouvy uhradila právní předchůdkyni pouze 7 040 Kč, a proto právní předchůdkyně žalobkyně celou částku zesplatnila. Následně právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ke dni 19. 6. 2015 na přechodného věřitele. Poté přechodný věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni, což žalované oznámil dopisem ze dne 14. 9. 2018. Následně byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu a to dne 11. 9. 2023 se lhůtou k plnění do 20. 9. 2023. 12. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. 14. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 15. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. 16. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. V daném případě byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena podle § 657 a násl. obč. zák. smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčku v částce 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 16 720 Kč a to formou 49 týdenních splátek po 620 Kč a poslední splátky v částce 140 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když půjčku žalované poskytla, avšak žalovaná svou smluvní povinnost porušila tím, že půjčku nesplácela. Žalovaná se tím, že nezaplatila žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku podle § 517 odst. 1 obč. zák. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 postoupila pohledávku podle § 1879 o. z. na přechodného věřitele, který tuto pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 postoupil na žalobkyni. Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z půjčky a dlužných úroků, vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.