7 C 81/2025-36 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 16 210,43 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 4. 10. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 29 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalované byla dne 4. 10. 2023 poskytnuta žalobkyní úvěrovaná částka ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky a poplatky dle smlouvy, dlužnou částku však řádně nesplácela. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od 4. 11. 2023 do 2. 2. 2024. K prokázání úvěruschopnosti žalobkyně předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované a výpis z běžného účtu.2. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila.3. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaná žije sama. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 19 606 Kč (ověřeno výpisem z bankovního účtu). Výdaje žalované na bydlení činí 8 000 Kč, další nezbytné výdaje 2 000 Kč, zbytné výdaje 4 000 Kč. Žalobkyně na základě těchto skutečností dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalované byla ze strany žalobkyně poskytnuta dne 4. 10. 2023 úvěrovaná částka v celkové výši 7 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . vyplývá, že uvedeného dne byla tato částka vyplacena na účet č. , č. účtu, , přičemž majitelem účtu je žalovaná.7. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru a to dne 4. 10. 2023. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 29 500 Kč, žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky dle podmínek smlouvy.8. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení.9. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.14. Smlouvu o úvěru uzavřela žalovaná jako spotřebitel, žalobkyně byla proto povinna před uzavření smlouvy zkoumat úvěruschopnost dlužníka.15. Pokud se týká příjmů žalované, z listiny – výpisu o posouzení úvěruschopnosti zpracovaného žalobkyní vyplývá, že žalobkyně vycházela z výše ověřeného měsíčního příjmu žalované ve výši 19 606 Kč a výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou ve výši 25 000 Kč. Ohledně zjištěných příjmů žalobkyně odkazovala na výpis z bankovního účtu žalované, který o výši příjmu vypovídá. I pokud by se soud spokojil s prokázáním výše pobíraného příjmu žalované dle doloženého přehledu částek připisovaných na bankovní účet žalované, bylo i v tomto ohledu povinností žalobkyně v rámci jejích žalobních tvrzení uvést skutečnosti, o který konkrétní příjem se jedná (zda dle výsledků šetření žalobkyně učiněných před poskytnutím úvěru byl vyvozen závěr o příjmu z pracovního poměru, zda se jedná o pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou, tj. příjem pravidelného charakteru s předpokladem jeho pravidelného vyplácení i pro dobu budoucí, ve které má být splacen úvěr, případně o jaký jiný druh příjmu, např. nahodilého (např. z půjčky), se u žalované jedná), což žalobkyně netvrdila, se nelze spokojit se zkoumáním výdajů na straně žalované a zkoumáním jejích dalších osobních, rodinných a majetkových poměrů, jež mají přímý vliv na její celkovou majetkovou situaci. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované totiž vyplývá, že při zjištění výše výdajů žalobkyně vycházela jednak z částky 8 000 Kč specifikované jako výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení, z částky 2 000 Kč specifikované jako další nezbytné výdaje, z částky 4 000 Kč specifikované jako ostatní zbytné výdaje, z částky 500 Kč specifikované jako rezerva pro výdaje, z počtu nepracujících členů ve společné domácnosti, kde byla označena hodnota 0, z celkového počtu členů domácnosti, kde bylo označeno: sama, z celkového počtu osob ve společné hospodařící domácnosti s příjmem, kde byla uvedena hodnota , hodnota, . Pravdivost uvedených údajů však nebyla dle doložených listinných důkazů ověřena. Právě s ohledem na absenci ověření údajů zohledňujících jak příjmovou, tak výdajovou stránku žalované a zjištění a ověření si jejích celkových osobních, rodinných a majetkových poměrů, které jsou způsobilé ovlivnit její celkové majetkové poměry (počet členů domácnosti, výše výdajů za bydlení, platby vyživovacích povinností atd.) má soud za to, že ze strany žalobkyně nebyly dostačujícím způsobem zkoumány a zejména prověřovány celkové majetkové poměry žalované za účelem objektivního posouzení schopnosti žalované splatit navrhovaný úvěr. Navíc soud zjistil z informačního systému , Anonymizováno, , že žalované byly v předchozím období poskytnuty úvěry u dalších poskytovatelů, konkrétně u společnosti , právnická osoba, . dne 20. 9. 2023 (sp. zn. , spisová značka, ) a u společnosti , právnická osoba, dne 22. 3. 2020 (sp. zn. , spisová značka, ). Z žalobkyní předložené výpisu z účtu žalované rovněž vyplývá, že dne 2. 10. 2023 byla žalované poskytnuta půjčka v částce 4 000 Kč od společnosti , právnická osoba, S těmito skutečnostmi žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nijak nekalkulovala, ačkoliv mohly mít zásadní vliv na její schopnost nový úvěr řádně splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že úvěruschopnost žalované posoudila rovněž nahlédnutím