20 C 27/2022-275 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení částky 503 082,95 Kč s přísl. Uvedla, že žalovaný (který se stal soudcem Okresního soudu v , adresa, ) pochybil při výkonu činnosti advokáta a jeho pochybení vedlo ke škodě žalobkyně. Co do základu věci žalobkyně odkázala na rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne ze dne 19. 6. 2019, č. j. , spisová značka, (dále rovněž „Rozsudek Okresního soudu v Teplicích“) a na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 5. 2020, č. j. , spisová značka, (dále rovněž „Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem“), jimiž bylo rozhodnuto o tom, že žalovaný při výkonu činnosti advokáta pochybil a jeho pochybení vedlo ke škodě žalobkyně. Žalobkyně věděla, že jí ještě škoda vznikne, ale nemohla žalovat veškerou škodu, škodu mohla žalovat až v momentě, kdy vznikne. Žalobkyně tak nyní podává na žalovaného druhou žalobu. Dne 26. 10. 2020 doplatila na účet exekutora částku 502 625,37 Kč dle jeho vyčíslení pohledávky ze dne 19. 10. 2020, a následně uhradila dne 29. 10. 2020 doplatek ve výši 457,58 Kč. Žalobkyně tak zaplatila pohledávku skládající se z jistiny ve výši 255 469,93 Kč, úroku z prodlení ve výši 159 720,84 Kč, nákladů oprávněného ve výši 12 075,80 Kč, nákladů exekuce soudního exekutora ve výši 75 358,80 Kč a úroku z prodlení ve výši 457,58 Kč. Následně exekutor tuto exekuci zastavil a zaslal potvrzení o zániku pověření exekutora ze dne 9. 11. 2020. Shora uvedená částka představuje škodu žalobkyně, jež jí vznikla v důsledku profesního pochybení žalovaného při výkonu činnosti advokáta. Žalobkyně odkázala na dosavadní veškerý vývoj ve věci, kdy odvolací soud pravomocně konstatoval, že je zde příčinná souvislost mezi pochybením žalovaného a škodou vzniklou žalobkyni, a to dokonce i škodou, která vznikla žalobkyni i v exekučním řízení, protože žalobkyně objektivně nemohla dluh zaplatit na základě pravomocného rozsudku, jehož vznik žalovaný zapříčinil včasným neodůvodněním odporu. Rozsudek zakládající povinnost žalobkyně platit předmětnou částku by přitom býval nebyl vydán, protože žaloba by bývala musela být zamítnuta. Z odůvodnění Rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem je patrné, že odvolací soud se podrobně zabýval tím, zda žalobkyně nerespektovala rozhodnutí bez opodstatněného důvodu, přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně objektivně plnit nemohla a že její škoda vzniklá v exekučním řízení je v kauzálním nexu s pochybením žalovaného. E-mailem ze dne 16. 11. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 503 082,95 Kč do 15 dnů. Žalovaný dne 7. 12. 2020 zaslal žalobkyni e-mail s odmítavým stanoviskem jeho pojistitele, který uvedl, že není prokázáno, že škoda vznikla žalobkyni, když peníze odešly z účtu její matky. Žalovaný neplnil ani poté, co mu žalobkyně zaslala čestná prohlášení, z nichž vyplývá, že peníze použité na doplacení exekuce jsou penězi žalobkyně, kdy pan , jméno FO, (druh žalobkyně) tyto peníze od žalobkyně obdržel v hotovosti, následně převedl částku ze svého účtu na účet matky žalobkyně a tato peníze převedla exekutorovi. Tato transakce byla provedena pouze z toho důvodu, že žalobkyně nedisponovala bankovním účtem v době vedení exekuce. Úrok z prodlení žalobkyně uplatňuje až ode dne 27. 1. 2021, kdy nejpozději od tohoto data je žalovaný v prodlení, neboť odmítl zaplatit vzniklou škodu.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na bod 45. odůvodnění Rozsudku Okresního soudu v Teplicích a uvedl, že shodně jako soud prvního stupně je toho právního názoru, že jeho odpovědnost za škodu způsobenou žalobkyni je limitována částkou uloženou zaplatit žalobkyni ve výši 300 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z této částky od 27. 7. 2011 do právní moci rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 1. 2013, č. j. , spisová značka, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 1. 2014, č. j. , spisová značka, a dále náklady prvostupňového řízení ve výši 38 716 Kč a odvolacího řízení ve výši 25 820,19 Kč. Ve zbývajícím rozsahu dle právního názoru žalovaného žalobkyni za škodu již neodpovídá, a to z důvodu absence příčinné souvislosti mezi jeho jednáním a škodou vzniklou žalobkyni, kterou představují další úroky z prodlení a náklady exekučního řízení vedeného proti ní i v současnosti. Žalovaný vyslovil nesouhlas s názorem vysloveným v bodě 18. odůvodnění Rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, když odvolací soud své závěry o neschopnosti žalobkyně zcela či částečně uhradit částku uloženou pravomocným exekučním titulem založil na tom, že žalovaná žádala o možnost splátek a neměla na svém účtu dostatek prostředků, podrobnější dokazování však neprováděl. Žalobkyně navíc neprokazuje, že by došlo ke zmenšení jejího majetku a tedy ke vzniku škody na její straně, když sice tvrdí, že se údajně mělo jednat o její prostředky (pokud jde o prostředky předané v hotovosti panu , jméno FO, , resp. její matce), aniž by však byla schopna původ finančních prostředků uspokojivě vysvětlit. Ze strany žalobkyně rovněž není prokázána příčinná souvislost. Žalobkyně např. finanční prostředky, které obdržela od žalovaného a jeho pojistitele v průběhu předchozího soudního řízení, nepoužila na umoření exekuce v dané době.3. Vedlejší účastník rovněž navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že nárok žalobkyně je nedůvodný a neprokázaný. V předchozím řízení vedeném u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. , spisová značka, soudy dospěly k závěru, že je dána odpovědnost žalovaného za škodu, neboť nebýt pochybení žalovaného, byla by žalobkyně se svojí obranou proti nároku společnosti , právnická osoba, . úspěšná a nemusela by hradit smluvní pokuty ve výši 300 000 Kč a náhradu nákladů původního řízení. Po šetření škodní události byly žalobkyni žalovaným a vedlejším účastníkem za žalovaného uhrazeny náklady původního řízení o zaplacení smluvní pokuty ve výši 66 304 Kč a ve výši 1 768 Kč. Na základě rozhodnutí soudu v předchozím řízení u Okresního soudu v Teplicích byly žalobkyni poskytnuty vedlejším účastníkem a žalovaným částky ve výši 100 467,73 Kč (tj. 76 825,05 Kč a úrok z prodlení do 3. 9. 2019 ve výši 23 642,68 Kč), 6 302,15 Kč (tj. 4.668,31 Kč a úrok z prodlení do 10. 7. 2020 ve výši 1 633,84 Kč), 43 978,50 Kč (náklady předchozího soudního řízení u Okresního soudu v Teplicích) a dále částka 18 794,80 Kč. V souvislosti s platbami soudnímu exekutorovi ze dne 26. 10. 2020 a 29. 10. 2020 nedošlo ke zmenšení majetku žalobkyně a žalobkyni tak nevznikla škoda. Žalobkyně sice tvrdí, že se mělo jednat o její finanční prostředky, aniž by uvedla jejich původ. Škoda spočívající v nákladech exekučního řízení a úroku z prodlení po právní moci původního rozhodnutí soudu o zaplacení smluvních pokut není v příčinné souvislosti s pochybením žalovaného. Závěr odvolacího soudu, že také část nákladů exekuce je v příčinné souvislosti s pochybením advokáta, neboť chování žalobkyně ve vztahu ke splnění povinnosti nebylo liknavé a nedbalé, odvolací soud založil na dokazování provedeném v omezeném rozsahu, když se odvolací soud nezabýval celkovou majetkovou a finanční situací žalobkyně. Vedlejší účastník dále namítl, že skutečnost, že žalobkyně od vedlejšího účastníka a žalovaného obdržela částky na základě předchozích soudních rozhodnutí, se nijak neprojevilo v jejím splácení dluhu, čímž bylo vyvráceno její tvrzení, že dělala, co mohla, aby dluh splatila.4. V replice na vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že Krajský soud v Ústí nad Labem provedl podrobné dokazování k objektivní možnosti žalobkyně uhradit řádně a včas vzniklý dluh a správně dospěl k závěru, že toto žalobkyně splnit nemohla z objektivních důvodů, když neměla dostatek peněžních prostředků ani majetku. V průběhu exekučního řízení narůstaly pouze úroky z prodlení, což způsobili žalovaný a jeho pojistitel, když nezaplatili řádně a včas veškerou vzniklou škodu.5. K výzvě soudu učiněné při jednání dne 24. 4. 2024 k doplnění tvrzení a důkazů k tomu, že žalobkyně dělala, co mohla, aby další škoda nevznikala, žalobkyně uvedla, že ohledně odvrácení samotné exekuce je třeba vycházet z Rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, kdy se tento soud jako odvolací touto otázkou zabýval a v tomto směru tak jde již o res iudicata, pokud jde o dobu po zahájení exekuce, finanční situace žalobkyni neumožňovala exekuci umořit dříve. Žalobkyně byla schopna zaplatit celý dluh včetně příslušenství v exekuci až díky pracovním aktivitám v roce 2020, kdy žalobkyně získala velký obnos peněz za reklamní kampaň pro , Anonymizováno, . Pojišťovna a vedlejší účastník uhradili žalobkyni větší obnos až v letech 2019-2020, přičemž vyplacené částky byly žalobkyní použity na uhrazení nákladů soudního řízení.6. Rozsudkem ze dne 28. 6. 2024, č. j. 20 C 27/2022-159 Okresní soud v Děčíně žalobě vyhověl a ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 503 082,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení specifikovaným v tomto výroku a ve výroku II. uložil žalovanému a vedlejšímu účastníkovi povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 158 443,68