Okresní soud v Děčíně 6 C 137/2026-17 – Náklady řízení

o 23 415 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 23 415 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tak, že právní předchůdce žalobkyně, a to společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) s žalovanou uzavřeli nájemní smlouvu v programu „, Anonymizováno, “ dne 30. 10. 2023, na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto k užívání zboží: , právnická osoba, , Anonymizováno, 14 Pro 256 GB, , Anonymizováno, (dále jen „předmět nájmu“), který se zavázal žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 091 Kč, a to vždy na základě vystavené faktury. Žalovaný se dostal do prodlení s placením nájemného, a proto právní předchůdce žalobkyně požadoval po žalovaném doplatit nájemné, vrátit předmět nájmu nebo uhradit zůstatkovou hodnotu zboží. Žalobkyně vystavila faktury za období od listopadu 2024 do ledna 2025, vždy na částku 1 091 Kč, ovšem žalovaný uhradil faktury v plné výši až dne 13. 8. 2025 celkem částkou ve výši 4 000 Kč, tedy po splatnosti jednotlivých faktur (faktura č. , hodnota, se splatností 9. 11. 2024 na částku 1 091 Kč – uhrazena dne 13. 8. 2025 částka 1 091 Kč, faktura č. , hodnota, se splatností 10. 12. 2024 načástku 1 091 Kč – uhrazena dne 13. 8. 2025 částka 1 091 Kč, faktura č. , hodnota, se splatností 9. 1. 2025 na částku 1 091 Kč – uhrazena dne 13. 8. 2025 částka 1 091 Kč), a proto se žalobkyně domáhá pouze zaplacení zákonného úroku z jednotlivých splátek. Žalovaný po skončení nájemního vztahu předmět nájmu právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil a proto se právní předchůdce žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení zůstatkové hodnoty předmětu nájmu, ponížené o 1,5 % z celkové hodnoty přístroje za každý měsíc, kdy žalovaný hradil členské poplatky, tedy částky 23 415 Kč (faktura č. , hodnota, ze dne 15. 3. 2025 se splatností 25. 3. 2025 na částku 24 142 s tím, že žalovaný na tuto pohledávku započetl platbu ve výši 727Kč, kterou žalovaný uhradil dne 13. 8. 2025 (4 000 Kč). Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně výše uvedené pohledávky za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 žalobkyni. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil.Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu, na základě, které přenechal právní předchůdce žalobkyně žalovanému jako nájemci k dočasnému užívání předmět nájmu. Žalovaný se zavázal hradit nájemné a v případě, že se dostane do prodlení s placením nájemného, si strany dohodly v tom smyslu, že pro tento případ žalovaný vrátí předmět nájmu nebo zaplatí zbytkovou kupní cenu předmět nájmu. Žalovaný předmět nájmu nevrátil, a proto se žalobkyně krom zákonných úroků z prodlení z nájemného za období od 11/2024 do 1/2025 domáhá zaplacení částky 23 415 Kč zaplacení tzv. zbytkové kupní ceny, neboť ta představuje újmu žalobkyně, která jí vznikla tím, že žalovaný odmítl vrátit předmět nájmu.Žalobkyně má tak vůči žalovanému právo na zaplacení částky 23 415 Kč s příslušenstvím. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, zároveň na posuzovaný vztah dopadají speciální ustanovení § 2316 a násl. o. z., které upravují tzv. podnikatelský pronájem věcí movitých. Uzavřenou nájemní smlouvou se žalobkyně (pronajímatel), která byla zároveň podnikatelem a jejíž podnikání spočívalo v pronajímání věcí zavázala přenechat žalovanému (nájemci) na určitou dobu k užívání předmětu nájmu (movité věci) a žalovaný (nájemce) se zavázal platit za toto žalobkyni (pronajímateli) nájemné. Z nájemní smlouvy a obchodních podmínek pak vyplývá, že se strany dohodly, že pro případ porušení nájemní smlouvy (neplacení nájemného), je právní předchůdce žalobkyně oprávněné po žalovaném vrácení předmětu nájmu či zaplatit zůstatkovou cenu předmětu nájmu. Žalovaný předmět nevrátil. Co se týče zbylého nároku tak ten byl soudem posouzen dle ustanovení § 2913 a násl. o. z., když nevrácení předmětu nájmu je nepochybně porušením smluvní povinnosti, ke které se žalovaný nájemní smlouvou zavázal, a proto je povinen žalobkyni škodu nahradit. Výše této škody přitom odpovídá zbytkové kupní ceně předmětu nájmu. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se totiž žalobkyně stala oprávněným domáhat se zaplacení dlužné částky namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 1879 a násl. o.z.). Proto soud žalobě zcela vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 048,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 937 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 415 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 530 Kč ve výši 1 581,30 Kč.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.