Okresní soud v Děčíně 6 C 139/2026-19 – Náklady řízení

o 11 590 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se domáhá zaplacení peněžní částky 11 590 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 4. 2024, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, a to společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 3. 11. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaného společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která následně tuto pohledávku postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2025 žalobkyni. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 3. 4. 2024 uzavřena smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 11 590 Kč, jehož splatnost byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný úvěr čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, čímž se dostal do prodlení, a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni 16. 7. 2024 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný dluží na jistině částku 11 470 Kč. Dle smluvních podmínek, které se staly součástí úvěrové smlouvy, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn prohlásit, že všechny pohledávky poskytnuté ze smlouvy o úvěru jsou splatné okamžitě, pokud nastane některá ze skutečností tam uvedených, tedy zejména pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením jakékoliv peněžité částky vůči právnímu předchůdci žalobkyně. Tato uvedená skutková tvrzení soud učinil ze smlouvy o úvěru, jakož i ze všeobecných podmínek. Soud vzal rovněž za prokázané, že žalovaný úvěrové prostředky vyčerpal, což bylo prokázáno i prohlášením banky ČSOB, a.s., ze které bylo zjištěno, že dne 22. 22. 2024 byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 590 Kč. Tato skutkové zjištění soud učinil z prohlášení banky a potvrzení o provedené platbě.Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 11 590 Kč. V daném případě účastníci uzavřeli podle ustanovení § 2395 a násl. o. z. úvěrovou smlouvu, na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti dostál, když úvěr žalovanému poskytl. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy (řádně právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky včetně jejich úrokového navýšení nesplácela), využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a pohledávku zesplatnil. Žalovaný tím, že nezaplatil právnímu předchůdci žalobkyně dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z), jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se totiž žalobkyně stala oprávněným domáhat se zaplacení dlužné částky namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 1879 a násl. o. z.). Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 590 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.