Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 20 175 Kč s příslušenstvím při tvrzení, že na základě smluvního vztahu založeného dne 18. 10. 2024 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa: , adresa, , přičemž žalovaná za odebranou elektřinu za období od 18. 10. 2024 do 13. 3. 2025 nezaplatila částku 19 267 Kč (faktura č. , hodnota, ze dne 26. 3. 2025 se splatností 14. 4. 2025). Dále žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na zaplacení částky 908 Kč za náklady za montážní práce provedené jiným distributorem v souvislosti s přerušením dodávky (faktura č. , hodnota, ze dne 11. 3. 2025 se splatností 11. 3. 2025). Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila.Soud vzal v řízení za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud dále za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny celkovou částkou 19 267 Kč, dále žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 908 Kč představující náklady za montážní práce provedené jiným distributorem v souvislosti s přerušením dodávky, avšak žalovaná však ničeho neuhradila.Žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ustanovení § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl ve smyslu ustanovení § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 408 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 808 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.