Okresní soud v Děčíně 8 C 113/2026-42 – Náklady řízení

o 50 814,49 Kč s příslušenstvím

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 814,49 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla dne 19. 6. 2025 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec 50 000 Kč. Tento rámec byl téhož dne zcela vyčerpán. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, když uhradil pouze jednu splátku ve výši 2 500 Kč. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila žalobu, kde uvedla, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného.Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné 15. 8. 2025, žalobkyně jej opakovaně upomínala. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh neuhradil, žalobkyně úvěr zesplatnila listinou ze dne 21. 11. 2025. Žalobkyně doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti klienta vycházela z jeho příjmu ve výši 25 826 Kč a finančního zůstatku ve výši 3 483 Kč.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a o.s.ř.Soud z předsmluvní dokumentace, smlouvy o úvěru a příloh, upomínek 1 a 2 a zesplatnění úvěru, zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému celkem 50 000 Kč a žalovaný úvěr zaplatit ve splátkách po 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh řádně nesplácel, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné 15. 8. 2025, žalobce jej opakovaně upomínal. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh neuhradil, žalobkyně úvěr zesplatnila listinou z 21. 11. 2025. Soud dále zjistil, že žalobkyně podrobně posuzovala úvěruschopnost klienta a vycházela z jeho finančního zůstatku ve výši 3 483 Kč.Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr. Žalovaný byl povinen úvěr zaplatit ve splátkách spolu se sjednaným obchodním úrokem. Svoji platební povinnost porušil, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni zbývající část dluhu (po odečtení úhrady ve výši 2 500 Kč) spolu s obchodním úrokem a se zákonnými úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu do zaplacení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 843 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 073 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 814,49 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.