ECLI: ECLI:CZ:OSDO:2021:17.C.85.2021.1 Datum: 2021-09-30 Předmět: O zaplacení 25 320 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1813 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 420 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 419 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. ["bezdůvodné obohacení""insolvence""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 25 320 Kč s příslušenstvím (["§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1813 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 420 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 419 z. č. 89/2012 S)
1. Žalobou, která byla doručena soudu dne 28. 6. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 25 320 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem, a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 17 000 Kč od [2021] do zaplacení ve výši 10 % ročně, a dále úroku 19,12 % ročně z částky 17 000 Kč od [2021] do zaplacení, částky342, 24 Kč (životní pojištění) a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.
2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne [2018]
[číslo] která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč, úrok ve výši 3 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 6 800 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit půjčku včetně poplatku a úroku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 517 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [2020]. Zároveň se žalovaný zavázal uhradit částku 420 Kč za životní pojištění.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den [2021], které proběhlo v nepřítomnosti účastníků.
4. Aktivní legitimace v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne [2021], kdy nedílnou součástí převodu byly i žalované pohledávky.
5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v týdenních splátkách po 517 Kč v 60 týdenních splátkách. Měla být navrácena částka ve výši 30 600 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 3 400 Kč se sazbou ve výši 19,12 % ročně, dále odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku ve výši 5 700 Kč.
6. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ NOZ“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 419 NOZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
12. Podle § 420 odst. 1 a 2 NOZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
13. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
14. Žalobce v žalobě uvádí, že posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V tomto směru považuje soud tvrzení za nevěrohodné, neboť žalovaný úvěr získal v listopadu 2018, přičemž soudu je z úřední činnosti známo (§ 121 o. s. ř.), že před tímto datem (v roce 2018) byly na žalovaného jako povinného vedeny čtyři exekuce, přičemž u exekuce zahájené v roce 2012 výše vymáhané částky byla 334 817 Kč, u exekucí z roku 2015 výše vymáhané částky byla 35 638,19 Kč a cca 10 000 Kč a byla vedena rovněž další exekuce nařízena v roce 2018 Tyto exekuce dosud neskončily.
15. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek, neboť žalovaný uhradil pouze částku ve výši 5 700 Kč a průběhu roku 2019 na něj byla nařízena další exekuce.
16. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
17. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019
sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet.
18. Soud odkazuje na rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679 2018 (OPR- Finance s.r.o. proti GK), který vyslovil při výkladu článku 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“) závěr, že tyto čl
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.