9 C 1/2021-48 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku 58 035 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 499,41 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 17 266,47 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 33 026,57 Kč od [2020] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 33 026,57 Kč od [2020] do zaplacení. Na náhradě nákladů řízení požadovala žalobkyně částku 15 970,80 Kč. Žalobkyně svůj nárok vyvozuje z nesplnění povinností žalovaným, k nimž se zavázal uzavřením smlouvy o zápůjčce [číslo] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odstavec 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písmeno a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [2017] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému částku 45 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 390 Kč, přičemž poslední splátka činila 1 365 Kč a byla splatná dne11. 4. 2018. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku 83 375 Kč skládající se z jistiny 45 000 Kč a poplatku ve výši 38 375 Kč. Poplatek představuje souhrn úroků ve výši 8 049 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 490 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 19 836 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 29 % p. a. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou některé splátky ke dni splatnosti poslední splátky bylo ujednáno prodloužení účinnosti smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Smlouvou si smluvní strany dále ujednaly právo právního předchůdce žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu celkové dlužné částky v případě, kdy žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku dlužné částky. Právo mohl věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky výzvou k úhradě v dodatečné lhůtě nejméně 30 dní. Žalovaný na dluh uhradil celkem 25 340 Kč. Dlužná jistina tedy představuje částku 33 026,57 Kč a dlužný poplatek částku 25 008,43 Kč. Aktivní žalobní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [2020], o jejímž uzavření byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [2020]. Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k zaplacení dlužných částek ještě před podáním žaloby. 4. S ohledem na ustanovení § 3028 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy o zápůjčce za použití tohoto zákona. 5. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 2392 odstavce 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Podle ustanovení § 547 občanského zákoníku, právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 8. Podle ustanovení § 580 odstavce 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] nicméně sjednaný poplatek za zpracování a doručení ve výši 19 836 Kč posoudil soud jako absolutně neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy s odkazem na ustanovení § 547, 580, 588 občanského zákoníku, a dále proto, že představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele dle § 1813 občanského zákoníku. Uvedená částka poplatku představuje přes 44 % z poskytnuté jistiny. Má-li představovat odměnu za půjčení peněžních prostředků, pak je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřený vysoký, když při zohlednění již sjednaných úroků, které obecně představují odměnu za poskytnutí finanční částky, a odměny za administrativní činnost, by zisk z poskytnuté jistiny činil téměř 62 %. Soud takto sjednaný zisk na straně věřitele považuje za nepřiměřený. Soud hodnotí počínání právního předchůdce žalobkyně jako nemravné, když lze zároveň konstatovat, že zároveň není zřejmé, jaké činnosti má poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 19 836 Kč zahrnovat, když je věřitelem zároveň účtován poplatek ve výši 10 490 Kč označený za zpracování, doručení a flexibilní splácení, tedy zcela nepochybně též za administrativní činnost. Navíc je nutné konstatovat, že formuláře smluv a smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce spojovaly možnost hotovostního vyplacení poskytnuté půjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit půjčku v hotovosti. Toto spojení však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní půjčka nemohla být splácena například bezhotovostními převody) a představuje ze strany právního předchůdce žalobkyně navyšování ceny poskytnuté půjčky. 13. Vzhledem k tomu, že soud posoudil sjednaný poplatek ve výši 19 836 Kč za absolutně neplatný právní úkon, a do této částky žalobu zamítl, přiznal žalobkyni pouze částku 38 199 Kč, neboť žalovaný na celkovou dlužnou částku ve výši 63 539 Kč uhradil celkem 25 340 Kč Částku 38 199 Kč přiznal soud žalobkyni včetně příslušenství, tedy sjednaného úroku ve výši 29 % p. a. a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % p. a., podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a příslušné repo sazby stanovené Českou národní bankou, z částky 33 026,57 Kč představující zbývající dlužnou jistinu. Úrok ve výši 29 % p. a. přiznal soud žalobkyni od [2018], tedy od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky do zaplacení a zákonné úrok z prodlení od [2018], tedy od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, do zaplacení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odstavce 2 o. s. ř. podle zásady úspěchu ve věci tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 4 441 Kč, neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 66 %, když bylo žalobě vyhověno co do částky 38 199 Kč, zatímco žalovaný byl úspěšný z 34 %, neboť žaloba byla v částce 19 836 Kč zamítnuta. Žalobkyni tedy náleží poměrná náhrada nákladů řízení v rozsahu 32 % (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalovaného), což představuje částku 4 441 Kč. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 322 Kč podle položky 2 bodu 1 písmene c) Sazebníku soudních poplatků a odměny advokáta v celkové výši 13 878 Kč. Tato částka se skládá z odměny v celkové výši 8 650 Kč, přičemž za jeden právní úkon podle § 8 odstavce 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu náleží právnímu zástupci žalobkyně odměna ve výši 3 460 Kč. Právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci dva úkony právní služby (převzetí a příprava ve věci a návrh ve věci samé) a jeden půl úkon v částce 1 730 Kč za jednoduchou výzvu k plnění. K tomu náleží částka 900 Kč za tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odstavce 4 advokátního tarifu a v neposlední řadě též 21 % daň z přidané ho