9 C 84/2018-261 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně žádala, aby soud vypořádal zaniklé SJM účastníků, neboť po rozvodu nedošlo k dohodě. Uvedla, že do společného majetku nenáleží žádné nemovité věci, a pokud jde o movité věci, pak pouze kuchyňská linka, kožená sedací souprava, obývací stěna, vestavěné skříně a žádala, aby tyto věci s ohledem na způsob užívání byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Dále pak požadovala, aby žalovaný zaplatil žalobkyni na vyrovnání podílu, na obchodním podílu žalovaného ve společnosti [právnická osoba], částku odpovídající ½ hodnoty obchodního podílu zjištěné znaleckým posudkem. 2. Žalovaný v podstatě s tímto způsobem vypořádání souhlasil. Při jednání [2021] uvedl, že se účastníci dohodli na ocenění i rozdělení movitých věcí s tím, že vždy je převezme ten z účastníků, který je má ve svém držení. Hodnota věcí držení žalovaného je 205 000 Kč, tedy na vypořádání poskytne žalobkyni 102 500 Kč. Vyjadřoval se i k vyplacení částky 40 000 000 Kč z titulu vyrovnání podílu na obchodním podílu v [právnická osoba] Částku 40 000 000 Kč žalovaný nijak nezpochybňoval, tvrdil pouze, že není schopen splatit vypořádací částku v těch splátkách, které požadovala žalobkyně v návrhu dohody, která byla v nepodepsané formě předložena soudu. Uvedl, že tomu brání finanční situace společnosti [právnická osoba], s tím, že je nemožné, aby si v současné době společnost vzala úvěr. 3. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [1984] před Městským národním výborem v [obec], toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích, čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s právní moci dne [2018], tím došlo k zániku společného jmění. 4. Ohledně movitých věcí je tedy uzavřena dohoda, pokud jde o zbylé movité věci, vzala žalobkyně v této části žalobu zpět a žádala, aby řízení bylo zastaveno, k čemu žalovaný žádné výhrady neměl. Soud tedy postupoval podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., a pokud jde o dřevěné schody, vybavení koupelny, pergolu, plot a zahradní vrátka, řízení zastavil. 5. Pokud jde o prostředky na účtech účastník u [právnická osoba], si chtěl každý ponechat prostředky, které byly na účtu, kterým disponovali. Nenavrhovali ani nepředkládali žádné důkazy k tomu, kolik činil zůstatek na některém z těchto účtu ke dni zániku manželství ani nepožadovali, aby případný rozdíl ve výši zůstatku byl nějakým způsobem kompenzován. Soud tedy vychází z toho, že účastníci se dohodli na způsobu vypořádání zůstatku na účtu tak, jak bylo v žalobě navrhováno. 6. Žalovaný sice v průběhu řízení uvedl, že ze svého účtu zaslal žalobkyni po rozvodu manželství nějaké prostředky, dohoda ohledně těchto prostředků v té době uzavřena nebyla a žalobkyně to za vypořádání těchto finančních prostředků nepokládala, tvrdila, že to je dar. 7. Platná darovací smlouva však uzavřena nebyla. 8. Na straně žalobkyně by v takovém případě mohlo jít pouze o bezdůvodné obohacení s ohledem na neplatné právní jednání, tohoto bezdůvodného obohacení se však žalovaný v tomto řízení nedomáhal, ani domáhat nemůže, protože o tento druh žaloby nejde. O částečné vypořádání těchto vkladů na účtech s ohledem na absenci dohody nešlo. 9. Jedinou skutečně spornou skutečností je hodnota obchodního podílu žalovaného a částka, kterou by měl žalobkyni vyplatit na vyrovnání podílu na obchodním podílu žalovaného. 10. Žalovaný je na rozdíl od žalobkyně společníkem a jednatelem u [právnická osoba], obchodní podíl tedy nelze rozdělit a přikázat žalované část obchodního podílu, či celý obchodní podíl. Ten zůstává žalovanému a jeho hodnotu je nutno vypořádat pouze podle ustanovení § 709 odst. 1, 2, 3 obč. zák. a § 741 a § 742 odst. 1 a 2 obč. zák. 11. Podle § 709 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (obč. zák.) součástí společného jmění je to, čeho nabyli jeden z manželů, nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou doby, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jeden z manželů, ledaže dárce při darování, nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů, nebo jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednání vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení, nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odst. 2 součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Podle § 709 odst. 3 součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti, nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odst. 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu s výjimkou bytových družstev. 12. Podle § 742 nedohodnou-li se manželé, nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 o tříleté lhůtě, použije se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádání jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno to, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí s udržení majetku, majetkových hodnot náležejících do společného jmění podle odst. 2 téhož §. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítá zvýšená, nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zrušeno nebo zaniklo, výšila nebo snížila hodnota té součástí majetku, na níž byl náklad vynaložen. 13. Soud má za to, že k nějaké redukci podílů v neprospěch některého z manželů není důvod. Podíly tedy jsou stejné. 14. Soud si byl vědom toho, že výši hodnoty obchodního podílu žalovaného v obchodní společnosti je možno prokázat pouze znaleckým posudkem. Proto byl tento důkaz soudem nařízen, a to nikoli pouze jednou. Poprvé se tak stalo již dne [2018] a později znovu. Byl to však žalovaný, který jako společník a jednatel [právnická osoba], zmařil zpracování znaleckého posudku tím, že neposkytl potřebné podklady a znalecký ústav nemohl posudek zpracovat. Soud hodnotí toto jednání jako úmyslné zmaření dokazování. Použití pořádkového opatření by bylo v tomto případě zbytečné. Žalovaný si je zřejmě vědom toho, že by částka, kterou požaduje k vypořádání žalobkyně z tohoto titulu, by mohla být ještě vyšší. 15. Je to žalovaný, kterého z tohoto důvodu tíží důkazní břemeno. Je totiž v jeho zájmu, aby určitá skutečnosti rozhodná podle hmotného práva a účastníkem tvrzená byla v řízení prokázána v tom smyslu, aby jí soud uznal za pravdivou (rozsudek Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 501/2010). 16. Soud se tedy řídil volnou úvahou podle § 136 o. s. ř. 17. Volné uvážení podle tohoto ustanovení je na místě tam, kde lze výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, či nelze jí zjistit vůbec (rozsudek NS ČS 28 Cdo 4843/2016). 18. O takový případ jde, pokud jde o hodnotu obchodního podílu žalovaného ke dni zániku manželství. 19. Jestliže při jednání dne [2021] žalovaný částku 40 000 000 Kč jako vypořádací hodnotu nijak nezpochybňoval a vadila mu pouze lhůta k zaplacení čtyřiceti milionové částky, pak je vypořádací hodnota 40 000 000 Kč více než pravděpodobná. Žalovaný výslovně uvedl, že s obsahem dohody, která mu byla stejného dne v písemné a nepodepsané formě předložena soudem souhlasí až na splatnost částky 40 000 000 Kč. Odůvodňoval to nereálným stavem pro poskytnutí úvěru společnosti. 20. Soud tedy vychází z toho, že vypořádací hodnota obchodního podílu, který je žalovaný povinen zaplatit žalobci je 40 000 000 Kč. Hodnota obchodního podílu žalovaného ve společnosti [právnická osoba], s ohledem na její rozsáhlé obchodní aktivity činí nejméně 80 000 000 Kč. 21. Celková částka, kterou je na vypořádání žalovaný žalobkyni vyplatit včetně rozdílu v hodnotě movitých věcí je 40 102 500 Kč. 22. Lhůtu k zaplacení stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť není jisté, zda je v současné době žalovaný rozdíl podílu splácet, a v jakých splátkách, či zda je schopen zaplatit vůbec. 23. O náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto podle § 142 o. s. ř. Soud není návrhem na vypořádání vázán, zjišťování rozsahu SJM a při provedeném vypořádání. Soud tedy nepřiznal náklady ani jedné ze stran. 24. O nákladech řízení státu rozhodl soud podle § 148 obč. zák. Podle tohoto ustanovení stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud v nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jde o náklady nezaplaceném znale