17 C 264/2022-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 6 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 700 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 257,45 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 022 Kč, částky 473 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky) a částky 1 105,50 Kč (smluvní pokuta) s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo]. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku ve výši 9 872 Kč vrátit původnímu věřiteli s příslušenstvím v jedné splátce do [datum]. Žalovaná nehradila sjednanou částku řádně a včas, proto jí vznikla povinnost uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a dále povinnost zaplatit paušálně náhradu výdajů spojených s upomínáním dle sazebníku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná uhradila částku 1 300 Kč. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 10 557,95 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 6 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 105,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 022 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 257,45 Kč a náhrady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalovaná dlužnou částku dosud žalobkyni neuhradila, vyjma částky 1 300 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dluhu požadovala žalobkyně po žalované rovněž úrok z prodlení z dlužné jistiny, tj. z částky 6 700 Kč ode dne [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 257,45 Kč. 2. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřila. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 3. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Ns 25 Cdo [číslo]). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku. 4. Aktivní legitimaci žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. 5. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní, respektive právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do [datum] společně s příslušenstvím, celkem měla žalovaná vrátit 9 872 Kč. Žalovaná převzala žalovanou částku ve výši 8 000 Kč a tuto do dnešní doby nevrátila vyjma částky 1 300 Kč. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzývána. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena. 6. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru. 7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 8 000 Kč Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla tato částka zapůjčená na dobu 30 dnů s tím, že úvěr může být prodloužen až na 360 dnů. Splatnost úvěru mohla být posunuta o 11 x 30 dní, v takovém případě byl žalovaný spotřebitel uhradit za každé prodloužení částku 1 840 Kč, tj. za prodloužení splatnosti na jeden rok částku ve výši 20 240 Kč. V takovém případě by úrok dosáhl 376 % ročně. Ve smlouvě se uvádí, že pokud by žalovaná zaplatila dlužnou částku do 30 dnů, je úrok 1 872 Kč, potom i tento úrok v přepočtu na roční činí cca 285 %. Nelze ani odhlédnout od toho, že na subjekty nebankovního typu, jakým je právní předchůdce žalobkyně se obracejí fyzické osoby, které již nedokážou získat úvěrové smlouvy od bankovních subjektů a obvykle se nacházejí ve finanční tísni a právní předchůdce žalobkyně a další společnosti obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, které jsou nepoctivé a obsahují nepřiměřená ujednání, která zakládají nerovnost smluvních stran. Neplatnost smlouvy spatřuje soud i v tom, že ujednání o smluvní pokutě je v rozporu s ustanovením § 2 odst. 3, § 6 a § 8 NOZ. Sjednání krátkodobého finančního úvěru s tak vysokým úrokem, soud považuje na nepoctivé právní jednání ze strany věřitele, které má za cíl dosáhnout nikoliv apriori vrácení zapůjčené částky, ale realizaci sankcí sjednaných pro případ nesplacení této relativně nevelké zápůjčky. Takovéto počínání věřitele i s ohledem na nastavenou úrokovou sazbou po uplynutí lhůty 30 dnů nemůže požívat právní ochrany. 12. Soud má za prokázané, že žalovaná přezvala částku ve výši 8 000 Kč a vrátila 1 300 Kč. Soud má za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátila částku ve výši 6 700 Kč, a to včetně příslušenství, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jestliže žalovaná přezvala částku ve výši 8 000 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je její povinností tuto částku vrátit, vyjma již vrácené částky ve výši 1 300 Kč, a to v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. 13. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou částku uhradila do [datum], jak bylo ve výzvě uvedeno, proto od [datum] je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soud výrokem I. rozsudku přiznal zákonné úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní tj. ve výši 8,5 % ročně ode dne [datum]. 14. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nemohl soud přiznat žalobkyni požadované náklady spojené s vymáháním pohledávky, smluvní pokutu, ani další příslušenství včetně kapitalizovaného zákonného úroku od dat požadovaných v žalobě, proto výrokem II. soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, jako nedůvodnou zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěch soud poměřoval i co do úspěchu ohledně uplatněného úroku z prodlení (např. viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. [spisová značka]). Základem pro rozhodnutí je tedy míra úspěchu ve věci, resp. poměr, v jakém kdo z účastníků byl úspěšný. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky celkem ve výši 10 557,95 Kč (s kapitalizovanými (zákonnými) úroky, částkou