5 C 305/2021-24 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně, jako postupník pohledávky původního věřitele [právnická osoba] x [právnická osoba], se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované trvalé bydliště, domáhá zaplacení pohledávek, vyplývajících ze smluv o půjčce [číslo] uzavřené [datum] a dále ze smlouvy [číslo] uzavřené [datum]. Podle smlouvy ze dne [datum] byly žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuté finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 032 Kč, tedy v celkové výši 22 032 Kč a to po dobu 60 týdnů po 368 Kč, přičemž poslední splátka připadla na [datum]. Žalovaný neplnil svůj závazek řádně a včas a ve prospěch tohoto závazku uhradil celkem 8 261,42 Kč, takže dlužná částka představuje 13 770,58 Kč. Žalobkyně pak získala pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek [datum]. K tomuto datu byly vyčíslené smluvní úroky odpovídající výši 19,98 % ročně a úroky z prodlení, když úroky smluvní i úroky z prodlení požaduje žalobkyně rovněž ode dne následujícího po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně pak nárokuje ještě další pohledávku, kterou získala rovněž na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené [datum]. Podle této smlouvy byly žalovanému poskytnuty předchozím věřitelem finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 626 Kč tedy v celkové výši 8 626 Kč a to po dobu 45 týdenních splátek po 192 Kč Poslední splátka připadla na [datum], když žalovaný neplnil svůj závazek řádně a včas a ve prospěch tohoto závazku zaplatil celkem 7 538,58 Kč. Podle žalobkyně tedy dluží 1 087,42 Kč a úroky, které žalobkyně kapitalizuje jednak ke dni smlouvy o postoupení pohledávek a nárokuje oboje úroky, tedy smluvní i z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávek do zaplacení. Nárok pak dokládá oběma smlouvami, smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky odesílané žalovanému, upomínkou, předžalobní výzvou s dokladem o odesílání, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně. Zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která mu byla zasílaná na adresu evidovaného trvalého bydliště i na adresu [adresa]. Stanovená 7 denní lhůta tak marně uplynula [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl, nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, jednak ze smlouvy o postoupení pohledávek a jednak ze smluv o půjčkách tak, jak jsou v žalobě označené. K oběma smlouvám je nutné podotknout, že byly uzavřené s předchozím věřitelem [právnická osoba] ve smyslu § 2390 obč. zák. a § 2392 obč. zák. Dle těchto ustanovení platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 obč. zák. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Taktomu bylo i v případě obou smluv, uzavřených s žalovaným, když ovšem obě smluvní strany sjednaly ještě další závazek žalovaného týkající se poplatků za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek. Tuto část ujednání posuzuje soud samostatně ve smyslu § 1724 a § 1725 obč. zák. tak, že se strany sice shodly na tomto obsahu, nicméně podle § 1813 obč. zák. má soud za to, že v obou těchto smlouvách jsou ujednání o povinnosti platit administrativní poplatek a hotovostní inkaso splátek ujednáním zakázaným, neboť zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Soud tak má za to, že ujednání o těchto poplatcích, které v případě smlouvy ze dne [datum], představují 70 % poskytnutých finančních prostředků bez ohledu na úroky, a v případě smlouvy ze dne [datum] představuje toto ujednání o poplatcích 62 % půjčených finančních prostředků bez ohledu na sjednané úroky, je ujednáním nemravným ve smyslu § 580 obč. zák. a odporující ustanovení § 1813 obč. zák. Soud proto podle § 588 obč. zák. přihlíží k neplatnosti tohoto ujednání i bez návrhu. Pro posouzení nároku samotného vyplývajícího ze smlouvy o zápůjčce se sjednanými úroky, pak vychází z předložených dokladů a tvrzení žalobkyně, když podle smlouvy [číslo] měl žalovaný na poskytnutých finančních prostředcích jako půjčka a úroky, zaplatit 13 532 Kč a podle tvrzení žalobkyně zaplatil 8 261,42 Kč. Žalovaný tak dluží 5 270 Kč i s úroky ve výši 19,98 % ročně a úroky z prodlení odpovídající zákonné sazbě, a to ode dne následujícího po dni, k němuž měl být závazek žalovaným splněn. V tomto rozsahu soud tedy žalobě vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítá s ohledem na to, že kapitalizace úroků z prodlení i smluvního úroků je vyčíslovaná z jiného základu na základě neplatného ujednání o sjednaných poplatcích. Pokud pak jde o druhou smlouvu, podle té lze přiznat povinnost vrátit žalobkyni žalovaným částku 5 477 Kč, když ohledně částky 3 149 Kč sjednané na administrativním poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek považuje soud ujednání za neplatné na základě stejných závěrů jako u předchozí smlouvy a podle tvrzení žalobkyně bylo ve prospěch tohoto závazku zaplaceno 7 538,58 Kč, tedy více než kolik žalobkyni po právu náleží. Z toho důvodu soud žalobu týkající se tohoto nároku z druhé smlouvy datované [datum] zamítá. S rozhodnutím ve věci samé souvisí i výrok o nákladech řízení, kdy otázka náhrady nákladů řízení závisí na předpokladech § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy na poměru úspěchu a neúspěchu ve sporu, přičemž úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly a soud tedy rozhodl tak, jak § 142 odst. 2 o. s. ř. umožňuje.