7 C 159/2022-30 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13396 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum]. Nedílnou součástí této smlouvy měly být i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy se dostala fakticky do dispozice žalovaného částka ve výši 8000 Kč a tuto se zavázal navrátit zpět v týdenních splátkách za smluvně ujednaných podmínek. 3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, kdy nedílnou součástí byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě, tento neměl řádně na tyto výzvy reagovat. 4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. 5. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 8000 Kč a žalovaný se zavázal navrátit zpět kromě této částky i poplatek ve výši 6640 Kč, který představoval úrok ve výši 1600 Kč, poplatek administrativní ve výši 1600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3200 Kč, pojištění 240 Kč. Tuto částku měl navrátit zpět v týdenních splátkách. Dále se žalobce dožadoval dalšího úroku ve výši 24,6 % ročně, který byl sjednán ve smluvních podmínkách. 6. Okresní soud v Domažlicích v dané věci posoudil obsah předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že předmětný vztahy je založen mezi právním předchůdcem žalobce coby podnikatelem a žalovaným spotřebitelem. Práva a povinnosti stran v daném konkrétním případě je tak nezbytné nutné specifikovat, určitě, musí být přiměřená, nesmí odporovat dobrým mravům, nesmí zakládat nepřiměřenou nerovnováhu povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud v daném případě vyhodnotil, že ujednání upravující poplatek- odměny za administrativní činnosti, hotovostní inkaso splátek včetně úrokové sazby ve výši 32,15 % (tak jak je upraveno ročně), pojištění jsou ujednáními, která jsou zcela zjevně nepřiměřená, zakládají nerovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Z předmětné smlouvy není zřejmé, jaká konkrétní výhoda volbou služby hotovostního inkasa, či pojištění žalovanému vznikne, zda vůbec předmětná služba hotovostního inkasa splátek byla realizovaná. Nemravná je i výše poplatku administrativního, ale zejména pak hotovostního inkasa splátek, která dosahuje téměř poloviny poskytnutých finančních prostředků. Soud předmětná ujednání posoudil za nepřiměřená postupem podle § 1813, § 1814, §1815 z.č. 89/2012 Sb. a nepřihlédl k nim. Za předpokladu pokud žalovaný plnila a to částku ve výši 1244 Kč soud celou předmětnou částku považoval za plnění na úrok ve výši 1600 Kč tzn. k úhradě zbývá částka ve výši 356 Kč. Soud z důvodu výše uvedených přistoupil k zamítnutí větší části poplatků, a to za administrativní činnost, hotovostní inkaso splátek a životní pojištění. Soud dále nepřihlédl k dalšímu úroku z úvěru ve výši 32,15 % ročně, neboť předmětném ujednání navazuje na úrok, který je kapitalizovaný ve smlouvě. Soud považuje úrok v této výši sjednaný za dostačující, odpovídající výši a splatnosti poskytnuté částky. Další úrok působí pro subjekt spotřebitele klamavě, tento mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je možný po něm spravedlivě požadovat, je jen ten, který je přímo jednoznačně srozumitelně uveden v hlavní části smlouvy. Za těchto okolností soud považoval další ujednání o úroku za ujednání, která i zcela odporují dobrým mravům a s poukazem na ustanovení § 580, 588 z. č. 89/2012 Sb. za jsou tak absolutně neplatná. S ohledem na toto právní posouzení soud přistoupil k zamítnutí úroku požadovaného žalobcem ve výši 24,6 % ročně. 7. Ve zbývající části soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o o spotřebitelském úvěru podřazena ustanovení § 2395 z. č. 89/2012 Sb. s přihlédnutím i k zákonu o spotřebitelském úvěru a povinností žalovaného bylo, aby navrátila zpět částku, která se fakticky do jeho dispozice dostala včetně přiznaného úroku. Ve zbývající části soud návrhu nevyhověl a zamítl jej. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z jím požadované částky postupem, tak jak byla přiznána podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. 9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení. Poměr úspěchu převažuje na straně žalobce 8356 Kč (62,40%): žalovanému 5040 Kč (37,60 %) rozdíl 24,80 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1000 Kč, odměna za tři úkony právní služby 3 x 300 Kč podle § 14 b) odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály podle §14 b) odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb. 3 x 100 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny režijních paušálů- 252 Kč tzn. 100 % je 2452 Kč Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 608 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno].