7 C 209/2022-23 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve vši 7 020 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky, dále poplatků spojených s uplatněním pohledávky, smluvní pokuty a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Na základě této předmětné smlouvy se fakticky dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 13 000 Kč a žalovaný se jí zavázal navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek. Žalovaný si své povinnost plnil pouze částečně. 3. Žalobce se k ústnímu jednání omluvil a žalovaný, přestože byl o termínu jednání řádně a včas vyrozuměn, k jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi žalobcem a právním předchůdcem žalobce dne [datum]. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však na výzvu nereagoval. 5. Vztah, založený mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne [datum], je vztahem, který je založený mezi subjektem podnikatele, obchodujícím s pohledávkami a žalovaným spotřebitelem. Práva a povinnosti stran ve smlouvě tak musí být zcela srozumitelně a určitě vymezena, nesmí obsahovat nemravná ujednání a ujednání, která jsou zjevně nepřiměřená a narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Tak, jak soud zjistil po provedeném dokazování. Je zřejmé, že do dispozice žalovaného se dostala částka ve výši 16 000 Kč, kdy dne [datum] dostal do dispozice částku 10 000 Kč, [datum] částka ve výši 6 000 Kč. Právní předchůdce žalobce pouze jen formálně splnil svoji zákonnou povinnost a ověřil si úvěruschopnost žalovaného subjektu. Na předmětnou smlouvu navazují obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Předmětné podmínky jsou upraveny rozsáhle a nepřehledně, způsobem nevzbuzující svoji důležitost pro subjekt, kterým je spotřebitel. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy stejného čísla identifikace, a to dne [datum] a [číslo] 2021, předmětné smlouvy obsahují řadu ujednání, která jsou nepřehledná, nesrozumitelná, nevzbuzují důležitost zejména pro subjekt, kterým je spotřebitel. Z předmětných smluv není zřejmé, z jakého důvodu dne [datum] se měnily podmínky smlouvy, která byla uzavřena [datum]. Zákonná úroková sazba je 0 %, není tak zřejmé z jakého důvodu se pak žalobce dožaduje kapitalizovaného úroku. Poplatky, které se vztahují k prodloužení splatnosti, s ohledem na výši pohledávky jsou zcela nepřiměřené, výrazným způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu, když se jedná o procentní sazby, které rostou od částky 324,70 % a částky 1 120,30 %. Není zřejmé, o co konkrétně se jedná v daném případě požadovaného poplatku. Splatnost předmětného závazku, byť došlo k jeho navýšení o dalších 6000 Kč zůstala v platnosti do [datum]. V daném konkrétním případě se jednalo o splatnost, která nebyla ani měsíční. Práva a povinnosti stran z předmětné smlouvy jsou vymezena nesrozumitelně, nepřehledně, nemravně a nepřiměřeně. V tomto ohledu soud poukazuje na ustanovení §§ 580, 588 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s §§ 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb.. Vzhledem k tomu, že se jedná o smluvní vztah, jehož subjektem je spotřebitel, jedná se o subjekt, kdy je nezbytně nutné přezkoumávat plně úvěruschopnost tohoto subjektu, což právní předchůdce žalobce řádně neučinil. Nelze přehlédnout to, že žalovaný subjekt v pozici spotřebitele nemá příliš možnosti ovlivnit obsah ujednání, která jsou daná ve smlouvách formulářového typu. Navíc na nebankovní subjekty typu právního předchůdce žalobce se obrací subjekty, které již nemají možnost oslovit bankovní subjekty v důsledku svých špatných finančních poměrů. 6. S ohledem na charakter subjektu smluvního vztahu, způsob vymezení práv a povinnosti smluvního vztahu, soud posoudil předmětnou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou s poukazem na ustanovení §§ 580, 588 zákona č. 89/2012 Sb. 7. Povinností žalovaného subjektu je však, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostala bez právního důvodu tak jak má na mysli § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. Soud proto částečně návrhu žalobce vyhověl, pokud se jedná o částku 6 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky s poukazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a ve zbývající části soud přistoupil, s ohledem na právní posouzení smluvního vztahu založeného mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaného, k zamítnutí návrhu. 8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., soud v daném případě rozhodoval podle úspěchu ve věci. V daném případě to byl žalobce, kdo byl poměrně úspěšnější 6000 Kč (85,5%): 1020 Kč (14,50 %), a proto mu náleží právo na přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému rozdíl 71 % Předmětná částka představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1000 Kč, odměna za 3 úkony právní služby 3 x 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky § 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů 100 % 2089 Kč Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1483 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].