17 C 195/2023-24 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, která byla soudu doručena dne [datum], domáhala zaplacení částky ve výši 12 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a dále úhrady náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila v řízení proti žalovanému. [příjmení] ve výši 4 000 Kč odpovídá smluvní pokutě. 2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí uhradit úrok ve výši 0,9 % denně, tj. 4 640,66 Kč Celkem měl žalovaný ve 3 splátkách uhradit 12 640,66 Kč Poslední splátka byla splatná [datum]. 3. Jednání dne [datum] se konalo v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla dne [datum] poskytnuta žalovanému částka ve výši 8 000 Kč, kterou měl vrátit do 90 dní, ve 3 splátkách společně s úrokem ve výši 0,9 % denně. Žalovaný na dluh nic neuhradil. 5. Soud dospěl k tomuto právnímu závěru. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčená na dobu 90 dnů s úrokem ve výši 0,9 % denně. V takovém případě by úrok dosáhl 328 % ročně. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 12 % ročně, tedy úrok je více než 7 násobný. 10. Na žalobce se obracejí fyzické osoby, které již nedokážou získat úvěrové smlouvy od bankovních subjektů a obvykle se nacházejí ve finanční tísni a právní předchůdce žalobkyně a další společnosti obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, které jsou nepoctivé a obsahují nepřiměřená ujednání, která zakládají nerovnost smluvních stran. 11. Ačkoliv je ujednání o výši úroků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku a nepřiměřených smluvních pokut. 12. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že žalobkyně omezila sama předmět řízení a požadovala pouze zákonný úrok. Soud nemůže přihlížet k tomu, že věřitel v průběhu řízení požaduje úrok nižší, když podstatné je to, co bylo sjednáno, neboť rozhodným okamžikem pro posouzení platnosti právního jednání je okamžik jeho učinění. 13. Soud má za prokázané, že žalovaný přezval částku ve výši 8 000 Kč, kterou nevrátil. Soud má za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátil částku ve výši 8 000 Kč, a to včetně příslušenství, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jestliže žalovaný přezval částku ve výši 8 000 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit, a to v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. 14. Ohledně příslušenství soud vyšel z ustanovení § 1958 odst. 2 NOZ. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Jestliže žalobce požádal v předžalobní výzvě o vrácení jistiny do [datum], potom je od [datum] žalovaný v prodlení s vrácením jistiny. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši požadovaném žalobkyní, tj. ve výši 8,5 % ročně. 15. Ve zbytku – ohledně smluvní pokuty a požadovaných zákonných úroků z prodlení od [datum] do [datum] - soud žalobu zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Soud žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 750,82 Kč, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 17. Soud pro úplnost uvádí, že je na místě postupovat podle § 14b a. t., neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření, výše úvěru a dluhu), a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.