17 C 261/2023-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 660 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 068,75 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 879,70 Kč, a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, a dále úroku ve výši 20,88 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. Dále částky ve výši 60 500 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 451,82 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 9 623,04 Kč, a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 42 719,81 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a dále úroku ve výši 20,74 % ročně z částky 42 719,81 Kč od [datum] do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrok ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč a rovněž poplatek za pojistné ve výši 360 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit půjčku včetně poplatku a úroku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 456 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Dále ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž odměnu za administrativní činnost ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši 8 500 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 28 500 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit půjčku včetně poplatku a úroku v hotovosti v 80 týdenních splátkách po 1 213 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný uhradil na smlouvu ze dne [datum] částku 3 700 Kč, na smlouvu ze dne [datum] částku 36 500 Kč. 3. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku. 5. Aktivní legitimace v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne [datum], kdy nedílnou součástí převodu byly i žalované pohledávky. 6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v týdenních splátkách po 456 Kč v 60 týdenních splátkách. Měla být navrácena částka ve výši 27 000 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 3 000 Kč, dále odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku ve výši 3 700 Kč. Dále byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v týdenních splátkách po 1 213 Kč v 80 týdenních splátkách. Měla být navrácena částka ve výši 47 000 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 8 500 Kč, dále odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 10 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 28 500 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku ve výši 36 500 Kč. 7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. 8. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 9. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 12. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč za částku 12 000 Kč a úvěr ve výši 50 000 Kč za částku 47 000 Kč Smlouvy o úvěru soud pokládá za absolutně neplatné pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byly tyto částky zapůjčeny na dobu 60 týdnů, resp. 80 týdnů o druhé smlouvy. Úrok sám o sobě by se nemusel jevit jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaný musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvy jako nemravné. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Přepočtený úrok činí 71 % a 63 % ročně. 14. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 10 % ročně, tedy úrok je více než 6 násobný. 15. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. A to i s přihlédnutím k tomu, že náklady na administrativu rostou a hotovostní inkaso splátek rostou s výši poskytnuté částky. Nelze si představit, že úvěrující společnost má vyšší náklady s administrací úvěru ve výši 50 000 K