17 C 57/2023-35 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala – po opravě žaloby, jejíž změna byla připuštěna usnesením soudu ze dne [datum], po žalované zaplacení částky ve výši 90 790 Kč, společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 26 661,53 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 65 504,87 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 60 881,60 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, a dále úroku 19,7 % ročně z částky 60 881,60 Kč od [datum] do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. 2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši 80 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 82 951 Kč představující odměnu za hotovostní režim ve výši 45 464 Kč, úrok ve výši 17 295 Kč a náklady za administrativní činnost ve výši 20 192 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit zápůjčku a poplatek v hotovosti ve 100 týdenních splátkách po 1 630 Kč, přičemž celkem se žalovaná zavázala uhradit 162 951 Kč. 3. Žalovaná požádala o splátkový kalendář, neboť není schopna uhradit dluh najednou. Dále požádala o osvobození od soudních poplatků, jak bude dále rozvedeno. Je schopna splácet částku ve výši 4 000 Kč měsíčně, a to vždy 14. den v měsíci. Má čtyři děti a příjem 30 000 Kč měsíčně. 4. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovanou vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalované doručeno dne [datum]. V souvislosti s tímto byla žalovaná zároveň poučena o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřila, jak je uvedeno v odstavci 2. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 5. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku. 6. Žalobkyně v mezidobí vzala několikrát částečně žalobu zpět, o čemž rozhodl soud usnesením ze dne [datum], které nabylo ve výroku I právní moci dne [datum]. Citovaným usnesením soud rovněž rozhodl o připuštění změny žaloby (výrok II). 7. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum], která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byla žalovaná seznámena dopisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán dne [datum]. 8. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku ve 100 týdenních splátkách po 1 630 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 82 951 Kč (ve smlouvě označena souhrnně jako„ poplatek“), přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu, tak kapitalizovaný úrok ve výši 17 295 Kč, dále odměnu za administrativní činnost ve výši 20 192 Kč a náklady za splácení v hotovosti ve výši 45 464 Kč. Žalovaná uhradila na svůj závazek do doby podpisu smlouvy o postoupení pohledávky částku 45 361 Kč, v době od [datum] do [datum] částku 26 800 Kč (v datech dle žaloby, konkrétně bod IV. žaloby) a dále dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč, celkem žalovaná uhradila částku 75 161 Kč. 9. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. 10. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 11. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 419 NOZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 420 odst. 1 a 2 NOZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 14. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 15. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu je nutno pohlížet jako na neplatnou dle § 588 NOZ. 16. Žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 80 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 82 951 Kč. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvě o úvěru rozděleny na více částí, a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a splácení v hotovosti, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovanou smlouvu neuzavřela. Soud má za to, že výše uvedené poplatky jsou de facto skrytým úrokem a úrok by v takovém případě činil více než 100 % půjčené částky. Přepočtený roční úrok ze smlouvy činí cca 55 % p. a. Jde o výši, kterou je na místě považovat za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v tehdejší době nepřekračovala hranici 12 % ročně. Takto určená úroková sazba (více než 100 % jistiny a 55 % p. a.) vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání. 17. Ačkoliv je ujednání o výši úroků (poplatku) od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 NOZ, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány), shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinn