20 C 217/2023-34 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném vyklizení nemovitosti specifikované ve výroku I., dále zaplacení částky dlužného nájemného spolu s příslušenstvím jak je vyčísleno ve výroku II. a vydání bezdůvodného obohacení jak je uvedeno ve výroku III. Uvedl, že je výlučným vlastníkem budovy [adresa], v ulici [ulice a číslo] 01 [obec], ve které se nachází byt [číslo]. Žalobce tento byt na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] pronajal žalovanému. Nájem byl sjednán na dobu jednoho roku s možností automatického prodloužení v případě, pokud ani jedna ze stran druhé nesdělí, že si pokračování nájmu dále nepřeje. Měsíční nájemné činilo 10 500 Kč. Splatnost nájmu byla sjednána vždy k 20. dni v měsíci předcházejícímu měsíci, za který se nájemné platí. Žalovaný porušil svoji povinnost, kdy žalobci neuhradil nájem za období prosince 2022 až dubna 2023. Dluh na nájemném tak za toto období činí celkem 52 500 Kč. Žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky písemně vyzýval s tím, že jej informoval i o možné výpovědi nájmu přípisem ze [datum]. Žalovaný na nájmu ničeho neuhradil, žalobce nájemní vztah vypověděl výpovědí bez výpovědní doby, která byla žalovanému doručena dne [datum]. K vyklizení nemovitosti byla žalovanému poskytnuta lhůta 14 dní – tedy do [datum]. Žalovaný byl současné poučen o právu podat námitky proti výpovědi a vznést návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Žalovaný však byt užívá až do současné doby, žalobce proto žádá také bezdůvodné obohacení, které (v souvislosti se svým doplňujícím návrhem kapitalizována částka odpovídající dennímu nájmu ve výši 350 Kč ode dne, kdy se žalovaný měl z nemovitosti vystěhovat do [datum]) činí 32 550 Kč spolu s příslušenstvím. 2. Žalovaný k žalobě bez vyjádření. 3. Žalovaný při výslechu uvedl, že v předmětné nemovitosti dosud bydlí. Nesouhlasí s úhradou nájemného za období listopad a prosinec 2022. V tomto období na nájmu uhradil částku 22 000 Kč. Žalobce mu na úhradu nájmu vždy dával stvrzenky. Za období listopad a prosinec 2022 ovšem stvrzenky nemá, nedostal je. Nájem dlouhodobě neplatil, protože se chtěl přestěhovat do [obec]. S žalobcem se chtěl domluvit, byl odkázán na právního zástupce žalobce. Pracoval dva měsíce v [obec], výplatu nedostal. Žije z peněz od otce. Na ÚP aktuálně není evidován, přivydělává si brigádně v [název firmy] v [obec]. V minulosti mu na ÚP byla sebrána dávka hmotné nouze 4 500 Kč měsíčně, příspěvek mu prý nebyl přiznán z toho důvodu, že bydlí na ubytovně. V bytě bydlí spolu s přítelkyní, která pracovala v [obec]. Přítelkyně mu přispívá na jídlo. Stvrzenky o úhradě nájemného za období předcházející listopadu 2022 nechal doma. Při jednání s žalobcem byla přítomna jeho přítelkyně. Komunikaci s žalobcem ohledně dodatečného předání stvrzenek o úhradě nájemného za období listopad a prosinec 2022 není schopen doložit. 4. Z výslechu přítelkyně žalovaného, [jméno] [příjmení], vyplynulo, že svědkyně je nezaměstnaná, není přihlášena na ÚP a žádný sociální příspěvek nepobírá. V minulosti byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, byla ale vyškrtnuta. Neví proč. Svědkyně dále uvedla, že byla osobně přítomna u toho, kdy žalovaný předal žalobci nájemné 11 000 Kč za měsíce listopad a prosinec 2022 O jaký konkrétní den se jednalo, si nevzpomíná. Žalobce žalovanému k této úhradě žádné stvrzenky nevydal, protože žalobce žádné stvrzenky nevydával. Na nájmu nebyla schopna přispívat žalovanému, protože byla nezaměstnaná. 5. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti na adrese [adresa žalovaného]. Účastníci spolu dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které se byl žalovanému pronajat byt [číslo] v dotčené nemovitosti. Nájem byl sjednaný na dobu jednoho roku s možností automatického prodloužení. Žalovaný se v této souvislosti zavázal platit měsíční nájem ve výši 10 500 Kč, splatný vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný byl k úhradě dlužného nájemného dne [datum]. Žalobce vypověděl nájem výpovědí ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum]. 6. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že žalovaný nemovitost užívá bez právního důvodu, neboť nájemní vztah zanikl ke dni [datum] na základě výpovědi a výzvy k vyklizení bytu. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), může ten, kdo věc neprávem zadržuje, být žalován vlastníkem, aby věc vydal. V tomto případě má žalobce v návaznosti na příslušný procesní předpis (§ 340 a násl. o.s.ř.) právo domáhat se po neoprávněném uživateli vyklizení své nemovitosti, neboť mezi účastníky ani nebylo sporné, že žalovaný předmětnou nemovitost užívá i poté, co nájemní vztah mezi nimi zanikl. 7. Nárok žalobce na zaplacení nájemného vyplývá především z § 2201 a násl. o. z. V projednávané věci žalovaný potvrdil, že za období od ledna 2023 do dubna 2023 dlužné nájemné nezaplatil. Sporoval pouze úhradu nájemného v období od listopadu 2022 do prosince 2022. Důkazní břemeno o tom, že za toto období nájem uhradil, však žalovaný neunesl. Žádné listinné důkazy k podpoře svých tvrzení nedoložil a soud neuvěřil svědecké výpovědi přítelkyně žalovaného, která je ve věci sama osobně angažovaná. Krom toho se sama svědkyně odchýlila od toho, co uvedl při své účastnické výpovědi žalovaný, když konstatovala, že žalobce na úhradu nájmu nevydával žádné stvrzenky. 8. Dle § 2292 zákona o.z., má nájemce povinnost odevzdat byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Dle § 2295 o.z. má pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle § 2991 o. z., se ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Za bezdůvodné obohacení se považuje mj. i protiprávní užití cizí hodnoty. Zánikem nájemní smlouvy vznikla žalovanému dle povinnost předat byt zpět žalobci. Protože k předání nazpět nedošlo, má žalobce dle § 2295 o. z. právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného jako bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a to až do té doby, kdy k předání bytu skutečně dojde. 9. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost vyklidit byt a dlužné nájemné i bezdůvodné obohacení žalobci zaplatit, a to včetně zákonných úroků z prodlení, na které má žalobce coby věřitel dle § 1970 nárok. Výši těchto úroků z prodlení přitom stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dle jehož § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 676,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 640 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 500 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 080 Kč ve výši 2 956,80 Kč.