20 C 219/2023-34 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 143,27 Kč a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do zaplacení. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku zpět v pravidelných měsíčních splátkách a krom úroků uhradit rovněž sjednané poplatky za uzavření smlouvy a doplňkové služby v celkové výši 2 572 Kč. Úvěr byl sjednán na období 24 měsíců. Žalovaný však dosud uhradil pouze částku 2 002 Kč. Žalobkyně si proto nárokuje žalovanou částku, do které započítala také smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 030 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Soud před nařízením jednání vyzval žalobkyni, aby doložila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného spotřebitele. Žalobkyně soudu zaslala posouzení úvěruschopnosti, ze kterého vyplynulo, že krom lustrace žalovaného ve veřejných rejstřících vycházela pouze z údajů o příjmech a výdajích poskytnutých žalovaným. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatky uvedenými v návrhu a úroky zpět v 24 měsíčních splátkách. Jistina s úroky bez započtení poplatků činila 24 192 Kč RSPN činila 49,10 %. Žalovanému byla jistina úvěru poukázána na jeho bankovní účet. Žalovaný však žalobkyni uhradil dosud pouze částku 2 002 Kč. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Z provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezkoumala dostatečným způsobem úvěruschopnost žalovaného, kdy nezachovala potřebnou míru opatrnosti z toho důvodu, že si od žalovaného nevyžádala žádné listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje. Za takové listiny lze považovat např. výpis z bankovního účtu žalovaného či, co se týče příjmu, výplatní páska, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele nebo případně pracovní smlouva. 9. Soud má tedy s ohledem na vše shora uvedené za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 obč. zák. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Protože smlouva o úvěru je z výše uvedených důvodů v celém obsahu neplatná, je třeba provést vypořádání z neplatné smlouvy podle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč a dle žalobních tvrzení žalovaný dosud uhradil částku ve výši 2 002 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 12 998 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. 11. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku dne [datum], potom se považuje za doručenou dne [datum]. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 7 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne [datum], proto od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem II. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení tohoto dne ve výši požadované žalobkyní, tj. ve výši 15 % ročně. 12. Soud zároveň uložil žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek podle § 1/1a sazebníku soudních poplatků, neboť věc nebyla rozhodována platebním rozkazem. 13. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud postupoval podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků sporu. Žalobkyni by náležela částka 1 000 Kč za soudní poplatek (když v této částce je již dopočtena částka 200 Kč, která byla žalobkyni uložena k doplacení), dále za 3 úkony po 300 Kč a 3x 100 Kč paušál podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. Tato částka by činila 2 524 Kč, 19,2 % z této částky (rozdíl v poměru úspěchu a neúspěchu ve věci) pak po zaokrouhlení činí 485 Kč.