5 C 37/2023-16 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně podala žalobu, ve které žádala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 14 290 Kč jako nedoplatek z úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobkyně žalovanému smlouvou dne [datum]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu, úrok ve výši 295,89 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 3 994,11 Kč ve lhůtě 30ti dnů, tedy do [datum] Tyto částky však žalovaný neuhradil. 2. Žalobkyně doložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, doklad o vyplacení částky 10 000 Kč žalovanému, formulář o spotřebitelském úvěru a rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek žalobkyni ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum], potvrzení o platbě dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum] včetně dokladu o doručování a zároveň navrhla postup dle § 115a občanského soudního řádu. 3. Podle tohoto ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v sedmidenní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum], takže stanovená sedmidenní lhůta marně prošla dne [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a občanského soudního řádu odmítl nebo se k věci jakkoliv vyjádřil.Soud proto vychází z dokladů předložených žalobkyní. 4. Smlouvu uzavřenou s právním předchůdcem žalobkyně soud pokládá za absolutně neplatnou, a to ze dvou důvodů: žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, když ve smlouvě je sjednán úrok pevnou částkou 36 % ročně ve výši 295,89 Kč. Kromě toho však je po žalovaném požadován ještě poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 994,11 Kč. Tento poplatek nelze pokládat za nic jiného než skrytý úrok, který přesahuje 500 % ročně. Jde o výši, kterou je třeba považovat za rozpornou s dobrými mravy, když takováto úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 236/2005). Takovéto ujednání je v rozporu s ustanovením §§ 580 a 588 občanského zákoníku i § 1813 a násl. občanského zákoníku. Dalším důvodem pro neplatnost smlouvy je i nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když v době uzavření smlouvy s právním předchůdcem žalobkyně probíhala u zdejšího soudu řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], která jsou dosud v běhu. Přitom úvěruschopnost spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen zkoumat ze zákona podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.. Dále soud poukazuje na rozsudek Soudního dvora EU-C -679/18, podle kterého jsou vnitrostátní soudy povinny zkoumat posuzování úvěruschopnosti poskytovatele úvěru z úřední povinnosti včetně vyvození důsledků z porušení této povinnosti. 5. Soud proto věc posoudil podle § 2991 občanského zákoníku, tedy podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle tohoto ustanovení kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. V daném případě žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a tuto částku žalovaný nezaplatil. Soud mu proto tuto povinnost uložil ve výroku I. tohoto rozsudku a přiznal žalobkyni i nárok na úroky z prodlení podle § 1968 a 1970 občanského zákoníku. Ve zbytku soud žalobu zamítl z výše uvedených důvodů, tedy pro neplatnost uzavřené smlouvy. 6. Soud zároveň uložil žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek podle § 1/1a sazebníku soudních poplatků, neboť věc nebyla rozhodována platebním rozkazem. 7. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud postupoval podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků sporu. Žalobkyni by náležela částka 1 000 Kč za soudní poplatek (když v této částce je již dopočtena částka 200 Kč, která byla žalobkyni uložena k doplacení), dále za 3 úkony po 300 Kč a 3x 100 Kč paušál podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH. Tato částka by činila 2 450 Kč, 40 % z této částky (rozdíl v poměru úspěchu a neúspěchu ve věci) pak činí 980,80 Kč.