7 C 115/2023-33 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 98 225 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, úroku z jím požadované částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. 2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum]. Nedílnou součástí této smlouvy měly být i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy se dostala fakticky do dispozice žalovaného částka ve výši 55 000 Kč a tuto se zavázal navrátit v 17 měsíčních splátkách včetně poplatku za smluvně ujednaných podmínek. 3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem s účinností ke dni [datum], kdy nedílnou součástí byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě, tento neměla řádně na tyto výzvy reagovat. 4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. 5. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 55 000 Kč a žalovaný se zavázal navrátit zpět kromě této částky i poplatek ve výši, který představoval úrok ve výši 6 392 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 34 650 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 11 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 5 753 Kč. Tuto částku měl navrátit zpět v měsíčních splátkách. Dále se žalobce dožadoval dalšího úroku ve výši 15 % ročně, který byl sjednán ve smluvních podmínkách. 6. Okresní soud v Domažlicích v dané věci posoudil obsah předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že předmětný vztahy je založeny mezi právním předchůdcem žalobce coby podnikatelem a žalovaným spotřebitelem. Práva a povinnosti stran v daném konkrétním případě je tak nezbytné nutné specifikovat určitě, musí být přiměřená, nesmí odporovat dobrým mravům, nesmí zakládat nepřiměřenou nerovnováhu povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud v daném případě vyhodnotil, že ujednání upravující poplatek-poplatek za poskytnutí úvěru, hotovostní inkaso splátek, náklady na vyhodnocení úvěru včetně úrokové sazby ve výši 15 % (tak jak je upraveno ročně), smluvní pokutu (v daném případě žádána ve výši 29 000 Kč) jsou ujednáními, která jsou zcela zjevně nepřiměřená, zakládají nerovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Z předmětné smlouvy není zřejmé, jaká konkrétní výhoda volbou služby hotovostního inkasa žalovanému vznikne, zda vůbec předmětná služba hotovostního inkasa splátek byla realizovaná. Nemravná je i výše poplatku za poskytnutí úvěru, inkasní poplatek a náklady na vyhodnocení úvěru, které dosahuje téměř výše poskytnutých prostředků. Soud předmětná ujednání posoudil za nepřiměřená postupem podle § 1813, § 1814, § 1815 zákona č. 89/2012 Sb. a nepřihlédl k nim. Za předpokladu pokud žalovaný plnil a soud má za prokázané, že uhradil částku ve výši 43 570 Kč - soud celou předmětnou částku považoval za plnění na jistinu, kdy na úrok (před podáním návrhu zohledněna částka 3 828,58 Kč) a na jistinu (před podáním žaloby zohledněna částka ve výši 19 885,43 Kč) - tzn. částku ve výši 19 855,99 Kč, kdy v této části včetně jejího příslušenství soud přistoupil k zamítnutí žaloby, k úhradě zbyla jistina ve výši 15 258,58 Kč + úrok ve výši 2 563,42 Kč tzn. 17 822 Kč. Soud z důvodu výše uvedených přistoupil k zamítnutí větší části poplatků, a to poplatku za poskytnutí úvěru, za hotovostní inkaso splátek, za náklady na vyhodnocení úvěru, dále zamítl smluvní pokutu. Soud dále nepřihlédl k dalšímu úroku z úvěru ve výši 15 % ročně, neboť předmětné ujednání navazuje na úrok, který je kapitalizovaný ve smlouvě. Soud považuje úrok v této výši sjednaný 6 392 Kč - 11,62 % - 17 měsíců za dostačující, odpovídající výši a splatnosti poskytnuté částky žalovanému. Další úrok působí pro subjekt spotřebitele žalovaného klamavě, tento mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je možné po něm spravedlivě požadovat, je jen ten, který je přímo jednoznačně srozumitelně uveden v hlavní části smlouvy. Za těchto okolností soud považoval další ujednání o úroku za ujednání, která i zcela odporuje dobrým mravům a s poukazem na ustanovení § 580, § 588 zákona č. 89/2012 Sb. je posoudil za absolutně neplatná. S ohledem na toto právní posouzení soud přistoupil k zamítnutí úroku požadovaného žalobcem ve výši 15 % ročně. 7. Ve zbývající části soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podřazena ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. s přihlédnutím i k zákonu o spotřebitelském úvěru a povinností žalovaného bylo, aby navrátila zpět částku, která se fakticky do jeho dispozice dostala včetně soudem přiznaného úroku. Ve zbývající části soud návrhu nevyhověl a zamítl jej. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení z částky přiznané soudem postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.. 9. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř.. Soud rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení. Poměr úspěchu převažoval na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že mu v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku předmětného rozsudku.