9 C 94/2023-24 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částek uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím s tím, že se jedná o nesplacené finanční prostředky, k jejichž úhradě se žalovaná zavázala na základě jednotlivých smluv o zápůjčce, a to ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] uzavřených s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). 2. K posouzení úvěruschopnosti žalované zápůjčky splácet žalobkyně sdělila, že její právní předchůdce před poskytnutím každé ze zápůjček vždy s odbornou péčí posoudil, zda je žalovaná schopna poskytnuté finanční prostředky splácet. Vycházel především ze zhodnocení informací poskytnutých žalovanou ke svým rodinným, majetkovým, pracovním a jiným poměrům vždy zaznamenaných v kartách zákazníka, přičemž žalovanou udané informace byly poté ověřeny oproti předloženým dokladům uvedených v zákaznických kartách (zejména pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva apod.). Mimo to žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že právnímu předchůdci žalobkyně poskytla úplné a pravdivé údaje sloužící k ověření její schopnosti úvěr splácet, potvrdila, že právní předchůdce žalobkyně tuto svoji povinnost splnil a že ona sama je schopna celkovou dlužnou částku v souladu se smluvními podmínkami splnit. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, nehledě k tomu, že by žalovaná v případě nepravdivých či hrubě zkreslených údajů mohla naplnit skutkovou podstatu trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. V případě závěru soudu o neprokázání splnění povinnosti s náležitou péčí před uzavřením smlouvy ověřit schopnost žalované zápůjčku splácet, žalobkyně konstatuje, že v takovém případě se nejedná o absolutní neplatnost smlouvy. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, a protože soud s výzvou adresované žalované spojil doložku, že bude mít za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání žalovaná souhlasí, pakliže se k výzvě soudu nevyjádří, rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a zároveň bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze zákaznických karet shodně vyplývá, že žalovaná k osobním poměrům uvedla, že je rozvedená, má středoškolské vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost. Nevlastní motorové vozidlo, kreditní kartu ani bankovní účet. Nemá jinou zápůjčku či úvěr u jiné společnosti. Bydlí v nemovitosti, kterou má v nájmu. Je zaměstnána na pozici uklízečka v SRN ve [právnická osoba] [právnická osoba], GmbH, [název města], přičemž při žádosti o úvěr ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplývá, že byla zaměstnána na částečný pracovní úvazek a její průměrný čistý měsíční příjem ověřený oproti výplatním páskám za dva předcházející měsíce činil 10 582 Kč, při následujících žádostech již byla zaměstnána na plný pracovní úvazek, což bylo ověřeno vyjma výplatných pásek též oproti předložené pracovní smlouvě. Čistý průměrný měsíční příjem žalované činil dle zákaznické karty ze dne [datum] částku 14 121 Kč a dle zákaznické karty ze dne [datum] byl ve výši 11 666 Kč. V posledně uvedené zákaznické kartě byl rovněž uveden bez bližšího určení další příjem domácnosti ve výši 26 800 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tedy vycházel z disponibilního příjmu žalované ve výši 38 466 Kč. Měsíční výdaje žalované byly při první žádosti odhadnuty na 3 000 Kč a k tomu žalovaná hradila 2 616 Kč na interních splátkách právnímu předchůdci žalobkyně. Při druhé splátce činily odhadnuté měsíční výdaje 5 000 Kč a měsíční interní splátky činily 1 763 Kč a při poslední žádosti žalovaná měsíční výdaje odhadla na částku 3 500 Kč a interní splátky činily 2 715 Kč měsíčně. Podpisem karet žalovaná čestně prohlásila, že nepodala návrh na zahájení insolvenčního řízení a nebylo proti ní ani zahájeno, není proti ní veden výkon rozhodnutí ani exekuce. 5. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 16 000 Kč na refinancování zápůjčky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] v zůstatkové výši 7 815 Kč. Žalované tedy byla vyplacena ponížená částka ve výši 8 185 Kč. Poskytnuté finanční prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 15 733 Kč skládající se z úroku ve výši 3 921 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 412 Kč a v neposlední řadě z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 400 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit částku 31 733 Kč, a to v hotovosti v místě svého bydliště v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 763 Kč, přičemž poslední splátka činila 1 762 Kč a byla splatná dne [datum]. 6. Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, které byla žalovaná povinna vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 6 804 Kč zahrnující úrok ve výši 1 961 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 081 Kč a v neposlední řadě poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 762 Kč. K tomu žalovaná přistoupila k volitelnému doplňkovému pojištění, za které se zavázala uhradit částku 2 322 Kč Celkem tak byla žalovaná povinna uhradit v hotovosti částku 17 126 Kč, a to v místě svého bydliště v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 952 Kč, přičemž poslední splátka činila 942 Kč a byla splatná dne [datum]. 7. Z poslední smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně měl žalované poskytnout zápůjčku ve výši 15 000 Kč, které byla žalovaná povinna vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 10 517 Kč zahrnující úrok ve výši 2 683 Kč, částku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 020 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 814 Kč. K tomu žalovaná přistoupila k volitelnému doplňkovému pojištění, za které se zavázala uhradit částku 1 800 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit v hotovosti částku 27 317 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách splatných v místě jejího bydliště vždy po 456 Kč, přičemž poslední splátka činila 413 Kč a byla splatná dne [datum]. 8. Ve všech smlouvách o zápůjčkách byla shodně ujednána roční úroková sazbě ve výši 29 % jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena vždy na dobu určitou, a to do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Nedílnou součástí každé smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Podpisem každé smlouvy žalovaná prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti poskytnutou zápůjčku splácet a je si rovněž vědoma, že si právní předchůdce žalobkyně tyto informace ověřil a vyhodnotil. 9. Z tabulek umoření – souhrnné informace vztahující se k jednotlivým zápůjčkám vzal soud za prokázané, že žalovaná na zápůjčku [číslo] uhradila celkem 29 615 Kč, na zápůjčku [číslo] celkem částku 8 500 Kč a na poslední zápůjčku [číslo] celkem částku 7 200 Kč. 10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně příloh s postoupenými pohledávkami a oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] odeslané žalované dne [datum] žalobkyně prokázala, že na ni přešlo právo vyplývající z výše uvedených smluv o zápůjčce a že byla žalovaná o této skutečnosti vyrozuměna a zároveň vyzvána k úhradě dlužných částek ve lhůtě 10 dní ode dne doručení oznámení. Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 11. Protože si skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 12. Při právním hodnocení soud uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná měli ve všech třech případech vůli uzavřít mezi sebou smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), na kterou by se vyjma občanského zákoníku a smluvních ujednání vztahoval i zákona č. 257/2016 Sb., zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud však uzavřené smlouvy posoudil jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 a § 588 občanského zákoníku, a dále proto, že představují významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele podle § 1813 občanského zákoníku. 13. Pro bližší odůvodnění lze uvést, že právní předchůdce žalobkyně byl v daném právním vztahu v silnějším postavení oproti žalované (spotřebit