17 C 266/2024-25 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 48 810,25 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 816,57 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 840,65 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 27 480 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a dále úroku 22,02 % ročně z částky 27 480 Kč od , datum, do zaplacení, dále částky ve výši 29 934,36 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 935,55 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 015,07 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 19 312,51 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a dále úroku 20,88 % ročně z částky 19 312,51 Kč od , datum, do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , číslo, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zpět jistinu a částku 30 962 Kč, skládající se úroku ve výši 20 168 Kč (se sazbou 22,02 % ročně), odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 5 628 Kč a dále poplatek za pojištění. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti ve 24 měsíčních splátkách po 2 517 Kč. Na tuto smlouvu žalovaný uhradil částku 7 720 Kč.3. Dále ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , číslo, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zpět jistinu a částku ve výši 33 963 Kč, skládající se z úroku ve výši 24 177 Kč (se sazbou 20,88 % ročně), odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za flexibilní a komfortní splácení ve výši 8 286 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 821 Kč. Na tuto smlouvu žalovaný uhradil částku 33 150 Kč.4. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.5. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.6. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byl žalovaný seznámen dopisem ze dne , datum, , který byl žalovanému odeslán dne , datum, .7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatků a úroku ve 24 měsíčních splátkách po 2 517 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 30 392 Kč, přičemž tato částka zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 20 168 Kč, tak poplatky za komfortní splácení ve výši 5 628 Kč a odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku celkem ve výši 7 720 Kč, a to do dne , datum, .8. Dále byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 78 týdenních splátkách po 821 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 33 963 Kč, přičemž tato částka zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 24 177 Kč, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 8 286 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 821 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku celkem ve výši 33 150 Kč.9. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.10. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.13. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč za částku 30 392 Kč a úvěr ve výši 30 000 Kč za částku 33 963 Kč. Smlouvy o úvěru soud pokládá za absolutně neplatné, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byly tyto částky zapůjčeny na 24 měsíců, resp. 78 týdnů s úrokem přesahující 50 % ročně (u první smlouvy) a 76 % (u druhé smlouvy). Nelze přehlédnout, že účastníci sjednali náklady na administrativu u každé smlouvy a poplatky za splácení. Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvy jako nemravné. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem, neboť sama smlouva je označuje (i s úroky) souhrnně jako „poplatek za půjčku“. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.15. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 12 % ročně, tedy úrok je více než 4, resp. 6 násobný.16. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna