17 C 292/2024-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 700 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 923,86 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 7 685 Kč, a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 3 884,06 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 7,05 % ročně, a dále úroku ve výši 20,11 % ročně z částky 3 884,06 Kč od , datum, Kč do zaplacení, dále částky ve výši 19 087 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 839,81 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 20 158,64 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 10 395,50 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 7,05 % ročně, a dále úroku 19,98 % ročně z částky 10 395,50 Kč od , datum, do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , číslo, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zpět jistinu a částku 2 900 Kč, skládající se z úroku ve výši 381 Kč (se sazbou 20,11 % ročně), odměny za zpracování úvěru ve výši 640 Kč a dále poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 879 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 154 Kč. Na tuto smlouvu žalovaný uhradil částku 200 Kč.3. Dále ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , číslo, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zpět jistinu a částku ve výši 10 033 Kč, skládající se z úroku ve výši 1 533 Kč (se sazbou 19,98 % ročně), odměny za zpracování úvěru ve výši 2 280 Kč a částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 368 Kč. Na tuto smlouvu žalovaný uhradil částku 2 946 Kč.4. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.5. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.6. Aktivní legitimace v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uvedeného dne, kdy nedílnou součástí převodu byly i žalované pohledávky.7. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatků a úroku v 45 týdenních splátkách po 154 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 2 900 Kč, přičemž tato částka zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 381 Kč, odměnu za zpracování úvěru ve výši 640 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 879 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku celkem ve výši 200 Kč.8. Dále byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v 60 týdenních splátkách po 368 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 10 033 Kč, přičemž tato částka zahrnuje kapitalizovaný úrok ve výši 1 533 Kč, odměnu za zpracování úvěru ve výši 2 280 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku celkem ve výši 2 946 Kč.9. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.10. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.13. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč za částku 2 900 Kč a úvěr ve výši 12 000 Kč za částku 10 033 Kč. Smlouvy o úvěru soud pokládá za absolutně neplatné, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byly tyto částky zapůjčeny na 45, resp. 60 týdnů s úrokem přesahující 72 % ročně (u první smlouvy) a 83 % (u druhé smlouvy). Nelze přehlédnout, že účastníci sjednali náklady na administrativu u každé smlouvy a poplatky za splácení ve výši 2 519 Kč (u smlouvy ze dne , datum, ) a ve výši 8 500 Kč u smlouvy ze dne , datum, . Úrok sám o sobě by se nejevil jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaná musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvy jako nemravné. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem, neboť sama smlouva je označuje (i s úroky) souhrnně jako „poplatek za půjčku“. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.15. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 12 % ročně, tedy úrok je více než 6, resp. 7 násobný.16. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikat