20 C 217/2024-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalované. Dále uvedla, že v případě, kdy soud věc neposoudí jako závazek ze smlouvy o úvěru, pak žádá vydání bezdůvodného obohacení žalovaného.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovanou. Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalované poskytl finanční prostředky ve výši 7 500 Kč a žalovaná se zavázal vrátit tuto částku zpět a rovněž poplatek ve výši 3 067 Kč a úrok ve výši 221,92 Kč, a to do , datum, . Žalovaná neuhradila na svůj závazek ničeho. Pohledávka byla předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní (právním předchůdcem žalobkyně) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 7 500 Kč, kterou měla do jednoho měsíce vrátit společně s poplatkem ve výši 1993,60 Kč, tj. ve výši téměř 25 % ze žalované jistiny. Tuto smlouvu soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla tato částka zapůjčena na 30 dnů s úrokem, skrytým za poplatek přesahující 350 % ročně, kdy RSPN činila po slevě 2 231 %. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. Žalované bylo dne , datum, zasláno oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni spolu s upomínkou k zaplacení dlužné částky.5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.6. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle ustanovení § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Soud má za prokázané, že žalovaná převzala částku ve výši 7 500 Kč, která nebyla žalobkyni dosud žalovanou navrácena.10. Soud pokládá smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byl poskytnut úvěr s úrokem přesahujícím 350 % ročně. Přestože žalobkyně cw smlouvě uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy pouze 36 % ročně, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali další poplatek. Úrok sám o sobě by se teoreticky nemusel jevit jako úrok nemravný, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaný musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí smlouvy jako nemravné. Soud má za to, že tento poplatek je de facto skrytým úrokem, neboť sama smlouva jej označuje jako „poplatek za sjednání úvěru“. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.11. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 12 % ročně, tedy úrok je více než 20 násobný.12. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok.13. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 7 500 Kč (výše jistiny), a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, neboť žalovaná převzala jistinu úvěru na základě neplatných smluv, potom je její povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 o.z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.14. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2 o.z. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , od , datum, je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení od tohoto data ve výši 14,75 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství.16. Soud zároveň uložil žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek podle § 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, neboť věc nebyla rozhodována platebním rozkazem.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 957,26 Kč (když v této částce je již dopočten soudní poplatek, který byl žalobkyni uložen k doplacení), přičemž tato částka představuje 39,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,52 % a úspěchu žalované v rozsahu 30,48 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 789 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.