7 C 116/2024-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 129104 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, úroku, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladu řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smluv o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne , datum, a dne , datum, . Na základě předmětných smluv se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 46 000 Kč a 45 000 Kč, kdy tyto částky se zavázal navrátit zpět právnímu předchůdci žalobce za smluvně ujednaných podmínek včetně poplatku. Žalovaný si řádně a včas své povinnosti nehradil. Pokud se jedná o smluvní vztah založený smlouvou ze dne , datum, , na tento uhradil částku ve výši 20 300 Kč a v případě druhého smluvního vztahu založeného dne , datum, uhradil částku výši 39 811 Kč.3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , příloze č. , číslo, - strana 54 a 66 seznamu postoupených pohledávek. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek.4. Soud má prokázané následující skutková zjištění.5. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného na základě smlouvy ze dne , datum, dostala částka ve výši 46 000 Kč, a tuto se zavázal navrátit zpět včetně úroků ve výši 29 032 Kč (63,11 %), administrativního poplatku ve výši 23 518 Kč ve 30-ti měsíčních splátkách. Kromě tohoto měla hradit i úrok další ve výši 25,14 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Na základě smlouvy ze dne , datum, se dostala fakticky do dispozice žalované částka ve výši 45000 Kč, tuto se zavázala navrátit zpět právnímu předchůdci žalobce také v 18- ti měsíčních splátkách s tím, že jistina představovala 45 000 Kč, úrok 11 028 Kč (24,5 %), administrativní poplatek 19940 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek 12375 Kč a úrok 29 % ročně. Na tuto smlouvu navazují opětovně smluvní podmínky, jejichž úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, nyní zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým spotřebitel v dané rámci žalovaný je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, hotovostního inkasa splátek a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba hotovostního inkasa, zda byla realizovaná a jak, jakou výhodu pro žalovaného v pozici spotřebitele, tato fakultativní služba přinesla. Žalovaný jako spotřebitel mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po něm požadovaný, je ten v kapitalizované podobě, byť zcela v nepřiměřeně vysoké výši.6. Soudu byly předloženy i karty zákazníka v případě obou smluv o spotřebitelském úvěru, ze kterých soud zjistil, že právní předchůdce žalobce pouze a jen pasivně převzal údaje, které mu sdělil dlužník, žalovaný, v dané právní věci. Z předmětné karty je možné zjistit, že žalovaný byla v obou případech v zaměstnaneckém poměru v září 2019 na pracovní smlouvu na dobu neurčitou s příjmem 37 500 Kč, měsíční výdaje neurčitě vymezené spočívající jen ve splátkách celkem 7 000 Kč měsíčně s tím, že nejsou zjištěny žádné výdaje spojené s bydlením, náklady spojené s bydlením v podobě elektřiny, plynu, vody. V prosinci 2019 je vycházeno z příjmu, který má žalovaný pobírat na základě smlouvy uzavřené na dobu určitou do , datum, ve výši 50 000 Kč s tím, že výdaje běžné představují splátky žalovaného ve výši 10 000 Kč měsíčně. Předmětné výdaje nejsou blíže specifikované, stejně tak jako při šetření poměrů ze září roku 2019. Věřitel opětovně pouze a jen pasivně převzal údaje. Tyto nikterak ani v rámci předmětného řízení ničím neprokázal. Nelze přehlédnout to, že ve velmi krátké době byly uzavřeny mezi účastníky, právním předchůdcem žalobce a žalovaným dvě smlouvy, kde příjmy jsou nedoložené a právní předchůdce žalobce převzal formálně údaje, aniž by je měl řádně ověřené listinami, které by si vyžádal od žalovaného.7. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.8. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.9. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované a jí tvrzené informace, pouze a jen pasivně převzal. V případě žalovaného se jednalo o opakované úvěry, příjem byl v rozmezí krátké doby odlišný a v případě smlouvy z prosince roku 2020 se dalo předpokládat, že pracovní smlouva bude na donu určitou.. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah obou předmětných smluv za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..10. V případě žalovaného je zřejmé, že tato si plnila své povinnosti ve vztahu smlouvě ze dne , datum, neúplně, kdy uhradil 20 300 Kč - soud předmětné plnění vyhodnotil za plnění na jistinu (46 000 Kč – jistina požadovaná 40 192,66 Kč – zohledněno 5 807,34 Kč - na úhradu jistiny 14 492,66 Kč) - k úhradě zbývá 25 700 Kč a v případě smlouvy ze dne , datum, plnil částku ve výši 39811 Kč jistinu zohledněna částka ve výši 17162,57 Kč)- na jistinu 22648,43 Kč- k úhradě zbývá 5189 Kč.11. Žalovaný se dostal se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalované zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.12. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku žalobce.13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odstavec 2 o. s. ř. V daném případě soud rozhodoval podle poměru úspěchů účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchu převažuje na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno na výroku předmětného rozsudku.