7 C 208/2024-32 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , právnická osoba, . 2024, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 15 339,64 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobce se svého nároku po žalované dožadoval z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, . dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne , datum, . Na základě této smlouvy se do dispozice žalované dostala částka ve výši 10 000 Kč, kterou se měla žalovaná zavázat navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek v krátké lhůtě splatnosti jednoho roku. Žalovaná si neměla řádně a včas své povinnosti plnit.3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne , datum, . Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl o postoupení pohledávky žalovanou a vyznal ji k dobrovolné úhradě.4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.5. Mezi právním předchůdcem žalobce podnikatelem, subjektem disponujícím s pohledávkami a žalovanou spotřebitelem, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Na základě předmětné smlouvy se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 10 000 Kč, celkově zpět měla navrátit částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem ve výši 7 959,74 Kč (za předpokladu pokud bude úvěr uhrazen do jednoho roku), v úrokové sazbě sjednané ve výši 146,949 % ročně. Mezi účastníky bylo ujednáno, že bude požadován úrok za jeden rok za stanovených smluvních podmínek a sazba úroku ročně 146,949 %, RPSN sazba představovala 299,98 %. Předmětnou částku měla žalovaná navrátit zpět do jednoho roku. Předmětná smlouva nebyla opatřena podpisy účastníků smlouvy. S ohledem na charakter smluvních subjektů, způsob vymezení práv a povinností, která jsou sice obsáhle, jsou upravena neurčitě a nesrozumitelně. Není zřejmé, co konkrétně představuje úrok v kapitalizované podobě na jeden rok, který je součástí splatné částky celkem 17 959,74 Kč, zda si neplní spíš svoji sankční funkci, když je upraven s jakousi slevou a bez slevy. Výše úroku z úvěru je nepřiměřeně vysoká a odporuje zcela dobrým mravům. Pokud se jedná o rok za poskytnuté finanční prostředky, soud považuje předmětná ujednání, za ujednání, která jsou nemravná, nepřiměřená, nepřiměřeným a zásadním způsobem narušují rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce pouze neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného subjektu, tato nebyla prověřena dle předložených listin vůbec. Nelze přehlédnout zásadní fakt, kdy na nebankovní subjekty, jako je právní předchůdce žalobce se obrací subjekty ve špatné finanční situaci, v komplikovaných poměrech, kdy již nemohou dosáhnout na úvěr, poskytovaný bankovními subjekty.6. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem účtu , číslo, byla ke dni od , datum, do , datum, žalovaná. Z výpisu účtu předloženého žalobcem soud zjistil, že pod VS , var. symbol, byla složena na předmětný účet ve prospěch žalované částka ve výši 10 000 Kč. Z listin tak, jak byly ze strany žalobce předloženy nevyplynulo, že by žalovaná čerpala od právního předchůdce žalobce částku ve výši 15 339,64 Kč.7. Soud považuje předmětnou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou s ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na způsob vymezení práv a povinností, neboť předmětná smlouva je neurčitá, nesrozumitelná, obsahuje nepřiměřená ujednání, není zřejmé zda byla podepsaná v tomto ohledu soud poukazuje na ustanovení §§ 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s §§ 580 a 588 zákona č. 89/2012 Sb.8. Z listin, předložených právním předchůdcem žalobce, soud zjistil, že do dispozice žalované se fakticky dostala částka ve výši 10 000 Kč. Soud proto s ohledem na právní posouzení smluvního vztahu založeného mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, vyhověl žalobě pouze co do částky ve výši 10 000 Kč, kdy ve zbývající části přistoupil k zamítnutí žaloby.9. Povinností žalované je však, aby navrátila zpět žalobci to, co se do jeho dispozice dostalo bez právního důvodu, postupem podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..10. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním částky 10 000 Kč do prodlení, soud přiznal i zákonný úrok z prodlení ve prospěch žalobce s poukazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Ve zbývající části soud přistoupil k zamítnutí žaloby s ohledem na výše již uvedené.11. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl poměrně ve věci úspěšný oproti žalované žalobce: 10 000 Kč (65,19 %): žalovaný: 5 339,64 Kč (34,81 %) – rozdíl - 30,38 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za 3 úkony právní služby – 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., 3 režijní paušály – 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů – 252 Kč 100 % - 2 252 Kč, žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 684,20 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .12. Okresní soud v Domažlicích v dané věci postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce (právní předchůdce žalobce) se u zdejšího soudu dožaduje obdobně skutkových případů, kdy obměna spočívá pouze a jen v okolnostech daného konkrétního případu. Soud má za to, že výše náhrady nákladů řízení odpovídá i přiměřenosti, na kterou poukazuje ve své judikatuře Ústavní soud České republiky.