9 C 213/2023-36 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 39 211,55 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Na základě smlouvy o úvěru byla žalované poskytnuta částka ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala k úhradě dlužné částky do , datum, . Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Soud v dané věci nařídil na den , datum, jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila a svou neúčast nijak neomluvila. O jednání byla žalovaná řádně a včas vyrozuměna.4. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.5. Soud v dané věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru – refinancování č. , číslo, . Na základě smlouvy o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 24 000 Kč s tím, že částka ve výši 13 961,10 Kč byla poskytnuta na refinancování úvěru, který právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , číslo, a zbylá část bude vyplacena na účet žalované a není účelově vázána. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala ve smlouvě k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 15 211,55 Kč. Celková částka, jež měla být žalovanou uhrazena, činí 40 858,54 Kč, s tím, že měla být uhrazena v pravidelných 12 měsíčních splátkách po 3 405 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána k , datum, .6. Právní posouzení věci vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. V daném případě má soud za to, že částka ve výši 15 211,55 Kč – poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru, představuje skrytý úrok za poskytnutí částky 24 000 Kč, a je v rozporu s dobrými mravy, když činí 63,38 % ročně. Z tohoto důvodu soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou. Obvyklá výše úroku v této době nepřekračovala hranici 10 %.11. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období.12. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku, skrytá za poplatek za poskytnutí úvěru, se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.13. Ačkoliv je ujednání o výši úroků (poplatku) od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by právní předchůdkyně žalobkyně měla vůli smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatku, ve kterém se skrývá úrok.14. Soud má za prokázané, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 24 000 Kč s tím, že částka ve výši 13 961,10 Kč byla vyplacena v souladu s účelem poskytnuté splátky na refinancování úvěru žalované u právní předchůdkyně žalobkyně a částka ve výši 10 038,90 Kč byla vyplacena na účet žalované. Částka ve výši 24 000 Kč nebyla žalobkyni dosud navrácena.15. Soud má tedy za to, že po žalované je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatila částku ve výši 24 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána splatnost celého úvěru ke dni , datum, . Ode dne , datum, je tedy žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal i zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši požadované žalobkyní.17. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení a úroků.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 928,19 Kč, přičemž tato částka představuje 22,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,21 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 962 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 211,55 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 403,56 Kč ve výši 84,75 Kč.