9 C 220/2023-31 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 87 220,01 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 873,04 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 859,81 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 082,85 Kč od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 32 123,11 Kč od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. K žalobě žalovaná uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 40.000 Kč v hotovosti, což stvrdila žalovaná svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit vedle jistiny ve výši 40 000 Kč paušální částku ve výši 26 800 Kč za poskytnutí úvěru, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 191 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 83 640 Kč v 17 měsíčních splátkách po 4 920 Kč s tím, že poslední splátku je povinna uhradit nejpozději , datum, .2. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní. S postoupením pohledávky byla žalovaná seznámena dopisem ze dne , datum, .3. Z provedeného dokazování při ústním jednání soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč, kterou byla povinna vrátit do 17 měsíců společně s částkou ve výši 43 640 Kč, jež je tvořena úrokem v celkové výši 4 649 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 26 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 191 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 8 000 Kč. Z transakční historie případu vyplývá, že žalovaná uhradila celkem částku 17 920 Kč.4. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).5. Podle ust. § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.6. Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle ust. § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.8. Podle ust. § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle ust. § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ust. § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr ve výši 40 000 Kč za částku 43 640 Kč. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 17 měsíců s úrokem přesahujícím 77 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 4 649 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byly sjednány i poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 26 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 191 Kč a poplatek za platby v hotovosti v místě bydliště ve výši 8 000 kč. Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Tyto náklady soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.12. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 8 % ročně, tedy úrok je více než 9 násobný.13. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatků, jež v daném případě jsou skrytými úroky za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.14. Z transakční historie žalované má soud za prokázané, že žalovaná zaplatila na svůj závazek pouze 17 920 Kč. Žalovaná má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 22 080 Kč s titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.15. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 obč. zák., dle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V daném případě žalobkyně odeslala upomínku žalované dne , datum, , v níž vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku uhradila nejdéle do , datum, . , adresa, k dobrovolnému plnění tak uplynula dne , datum, . Od , datum, byla žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud přiznal výrokem I. zákonné úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní od tohoto data.16. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované poplatky, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od data požadovaného v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.17. Soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. k návrhu žalované uložil uhradit částku uvedenou ve výroku I. rozsudku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč vždy k poslednímu dni v měsíci s tím, že první splátka bude splatná do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, to vše pak pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení žalované byť jen s jednou splátkou. Žalobkyně s možností úhrady ve splátkách na jednání souhlasila.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.