17 C 183/2025-19 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 305 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 345,28 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 970,48 Kč a dále zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 16 161,91 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, a dále úroku 11,75 % ročně z částky 16 161,91 Kč od , datum, do zaplacení a rovněž přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovaným. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zpět jistinu a částku 27 655 Kč, skládající se z úroku ve výši 19 282 Kč (se sazbou 11,75 % ročně), odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní splácení ve výši 4 164 Kč a částky pojištění ve výši 2 709 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti v 21měsíčních splátkách po 2 270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, .3. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatků a úroku v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč. Měla být navrácena jistina a částka ve výši 24 946 Kč, přičemž tato částka zahrnuje úrok ve výši 19 282 Kč (se sazbou 11,75 % ročně), odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní splácení ve výši 4 164 Kč a částku ve výši 2 709 Kč za pojištění. Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem částku 17 350 Kč.7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.11. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč za částku 24 946 Kč. Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na dobu 21 měsíců s úrokem přesahujícím 70 % ročně. Přestože ve smlouvě se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy 19 282 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u smlouvy a poplatky celkem ve výši 5 664 Kč. Úrok sám o sobě je úrokem nemravným, avšak společně s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaný musí vynaložit a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, soud hodnotí rovněž jako nemravné. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem, neboť sama smlouva je označuje (i s úroky) souhrnně jako „poplatek“. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 10 % ročně, tedy úrok je cca 8 násobný.14. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na nepřiměřeně vysoký úrok již sám o sobě a dále ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr, přičemž v daném případě jejich sjednaná výše několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatných ujednání uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, ve kterých se skrývá úrok.15. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 20 000 Kč, kterou z části nevrátil.16. Soud má tedy za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku ve výši 2 650 Kč, a to včetně ve výroku I. tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství, neboť žalovaný převzal částku ve 20 000 Kč na základě neplatné smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že již zaplatil 17 350 Kč, zbývá tak zaplatit částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, tedy 2 650 Kč.17. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku (oznámení o postoupení pohledávky) dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 10 dnů, ja