17 C 233/2025-18 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 36 797,20 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1052,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 334,79 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 15 889,54 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a úrokem 12,75 % ročně z částky 15 889,54 Kč od , datum, do zaplacení, dále částky 38 311,80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 011,32 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 235,58 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 24 114,12 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a úrokem 14,75 % ročně z částky 24 114,12 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně se rovněž domáhala přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva proti žalovanému.2. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu smluv o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, (dále jen „smlouva č. , hodnota, “), a ze dne , datum, č. , hodnota, (dále jen „smlouva č. , hodnota, “) které byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně, tedy společností , právnická osoba, (dále jen právní předchůdce žalobce) a žalovaným. Na základě těchto smluv žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 20 000 Kč ve vztahu ke smlouvě ze dne , datum, a částku 30 000 Kč ve vztahu ke smlouvě ze dne , datum, . Žalovaný se zavázal na každou smlouvu vrátit žalobkyni zpět jistinu, přičemž na smlouvu ze dne , datum, dále částku 28 285 Kč, skládající se z úroku ve výši 19 282 Kč (se sazbou 12, 75 % ročně), odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní splácení ve výši 4 164 Kč a částky pojištění ve výši 3 339 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Na smlouvu ze dne , datum, se žalovaný zavázal vrátit jistinu a zaplatit částku 22 632 Kč, skládající se z úroku ve výši 14 460 Kč (se sazbou 14, 75 % ročně), odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní splácení ve výši 4 287 Kč a částky pojištění ve výši 2 385 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 3 509 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, .3. Soud dále postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru, na jejichž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 20 000 Kč a částka 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tyto částky zpět včetně poplatků a úroku v 21 měsíčních splátkách po 2 300 Kč na smlouvu č. , hodnota, a v 15 měsíčních splátkách po 3 509 Kč na smlouvu č. , hodnota, . Ohledně smlouvy č. , hodnota, měla být navrácena jistina a částka ve výši 28 285 Kč, přičemž tato částka zahrnuje úrok ve výši 19 282 Kč (se sazbou 12,75 % ročně), odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní splácení ve výši 4 164 Kč a částku pojištění ve výši 3 339 Kč. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil celkem částku 9 000 Kč. Ohledně smlouvy č. , hodnota, měla být navrácena jistina a částka ve výši 22 632 Kč, přičemž tato částka zahrnuje úrok ve výši 14 460 Kč (se sazbou 14,75 % % ročně), odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč, částku za komfortní splácení ve výši 4 287 Kč a částku pojištění ve výši 2 385 Kč. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil celkem částku 13 600 Kč.7. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.11. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěry ve výši 20 000 Kč za částku 24 946 Kč (bez pojištění) a 30 000 Kč za částku 20 247 Kč (bez pojištění). Smlouvy o úvěru soud pokládá za absolutně neplatné pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byly tyto částky zapůjčeny na dobu 21 měsíců s úrokem přesahujícím 70 % ročně (smlouva č. , hodnota, ) a na dobu 15 měsíců s úrokem přesahujícím 53 % (smlouva č. , hodnota, ). Přestože ve smlouvě č. , hodnota, se uvádí, že úrok činí po dobu trvání smlouvy 19 282 Kč a ve smlouvě č. 2 14 460 Kč, nelze přehlédnout, že účastníci zároveň sjednali náklady na administrativu u smluv a poplatky celkem ve výši 5 664 Kč pro smlouvu č. , hodnota, a 5 787 Kč pro smlouvu č. , hodnota, . Úrok sám o sobě je úrokem nemravným, v kombinaci s dalšími náklady, které na poskytnutí úvěru žalovaný musí vynaložit, a které jsou svou podstatou odměnou za poskytnutí úvěru, je nemravnost zcela nepochybná. Náklady na administrativu jsou náklady, které by měly být kryty sjednaným úrokem, a pokud jde o tyto a další poplatky, soud má za to, že jsou de facto skrytým úrokem, neboť sama smlouva je označuje (i s úroky) souhrnně jako „poplatek“. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které poukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši.13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9,66 % ročně v prosinci 2022 a 8, 2 % v březnu 2023, tedy úrok je v obou případě více než 6 násobný.14. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na nepřiměřeně vysoký úrok již sám o sobě a dále ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr, přičemž v daném případě jejich sjednaná výše několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odv