19 C 66/2024-237 — Okresní soud v Domažlicích

I. Stručná rekapitulace obsahu žaloby a průběhu řízení1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází striktně z pokynu uvedeného v ustanovení § 157 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jde tak v posledku o odůvodnění (kontextuálně) poměrně stručné.2. Žalobci se původně žalobou domáhali nahrazení projevu vůle, na jehož základě by na ně žalovaný převedl mimo shora označené pozemky rovněž dva pozemky v katastrálním území , adresa, (parc. č. , číslo, ) a dva pozemky v katastrálním území , adresa, (parc. č. , číslo, ). Ve vztahu k těmto třem pozemkům vzali žalobci postupně v průběhu řízení žalobu zpět, a proto soud v tomto rozsahu řízení již před vyhlášením tohoto rozsudku zastavil, uvedená skutečnost má nicméně vliv na níže odůvodněný nákladový výrok (poté co žalobci vzali zpět žalobu v rozsahu dvou pozemků v katastrálním území , adresa, , došlo ukončení účasti vedlejšího účastníka – města , adresa, , jenž předtím do řízení přistoupil na straně žalovaného).3. Důvodem posuzované žaloby je tvrzení žalobců, že žalovaný odmítá správně ocenit jejich restituční nárok (neboť nesprávně považuje nevydané pozemky v katastrálním území , adresa, za zemědělské pozemky, respektive za pozemky, jež nebyly určeny k zástavbě). V důsledku svévolného a liknavého postupu žalovaného se tak žalobci ve svém důsledku nemohou účastnit veřejných nabídek (náhradních) pozemků, tedy nemají reálnou možnost svůj restituční nárok – v dosud neuspokojené části – uspokojit. Žalobci přitom s odkazem na závěry předloženého znaleckého posudku, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , mají za to, že výsledná hodnota nevydaných pozemků (na něž je třeba hledět jako na pozemky určené pro stavbu na území , právnická osoba, ) dosahovala v rozhodné době částky 2 293 100 Kč, tedy nikoliv žalovaným evidované částky 474 827,10 Kč, přičemž se domnívají, že právní předchůdce žalovaného pochybil, když předmětné nevydané pozemky ocenil jako zemědělské, aniž by blíže zkoumal, zda v rozhodné době nebyly určeny k zástavbě. Žalovaný, jenž odmítá přistoupit k přecenění restitučního nároku žalobců, tak podle jejich mínění postupuje svévolně a liknavě, přičemž připomínají, že podle judikatury dovolacího soudu po nich není možno spravedlivě požadovat, aby se dále účastnili veřejných nabídek. Současně žalobci s odkazem na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu vyjadřují v žalobě přesvědčení, že jejich nárok nemohl být promlčen.4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, neboť trvá na tom, že restituční nárok obou žalobců již byl téměř bezezbytku vypořádán (zůstatek žalobcova nároku dosahuje částky 1,13 Kč, nárok žalobkyně zanikl zcela), přičemž není žádný důvod pro jeho přecenění. Žalovaný navíc zpochybňuje tvrzený aktivní přístup žalobců a jejich trvalou snahu o přecenění restitučního nároku, pakliže pouze doložili, že jeden z nich zaslal žalovanému v roce 2023 dopis, za této situace tak není možno hovořit o liknavosti žalovaného. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu má nicméně žalovaný za to, že nárok žalobců již zanikl, neboť žalobci v minulosti obdrželi adekvátní naturální plnění, a oprávněné osoby se nemohou neomezeně domáhat převodu jakéhokoliv zemědělského pozemku z vlastnictví státu (ve správě , právnická osoba, ).5. V průběhu řízení poté žalovaný mimo jiné namítl promlčení žalobci uplatněného nároku, každopádně obsah dalších podání obou stran není třeba na tomto místě jakkoli rekapitulovat, neboť je účastníkům znám; postačí tak toliko uvést, že žalobci v závěrečném návrhu (v rozsahu po částečném zpětvzetí) na žalobě i nadále trvali, a žalovaný v závěrečném návrh setrval na stanovisku, že je namístě žalobu v plném rozsahu zamítnout.II. Dokazování6. Jde-li o dokazování, považuje podepsaný soud za vhodné nejprve připomenout, že o obdobném nároku žalobců (jenž vychází ze stejného restitučního nároku) rozhoduje paralelně více okresních soudů. V důsledku této skutečnosti pro výsledek řízení klíčový důkaz – výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, – nebyl z důvodu hospodárnosti řízení proveden v rámci tohoto řízení, když se zdejší soud – se souhlasem obou procesních stran – spokojil s přepisem výslechu tohoto znalce (viz níže).7. Současně je třeba zdůraznit, že z dále uvedených důvodů a z důvodu procesní ekonomie se podepsaný soud v rámci dokazování zaměřil primárně na otázku, jaký byl ve vztahu k části pozemku parc. č. PK , číslo, o výměře 18 369 m² jeho charakter, tedy zda šlo k roku 1963, kdy došlo k přechodu (převodu) tohoto pozemku z původní oprávněné osoby na stát, o zemědělský pozemek. Žalovaný totiž eviduje celkový restituční nárok žalobců v rozsahu částky 474 827,10 Kč (v cenách roku 1991, přičemž žalobci svědčí polovina tohoto nároku a žalobkyni jedna čtvrtina), zatímco jen znalcem v dané věci provedené ocenění pozemku parc. č. PK , číslo, o výměře 18 369 m² dosahuje částky 1 836 900 Kč. Současně soud při posledním jednání před vyhlášením tohoto rozsudku ověřil u účastníků řízení, že v rozsudku (v paralelně vedeném řízení u Okresního soudu v , adresa, ), jenž měl být vyhlášen dříve než tento rozsudek, mělo být rozhodováno o náhradních pozemcích v celkové hodnotě zhruba 35 000 Kč. Je tak zjevné, že posuzovaná žaloba musí být shledána důvodnou již za splnění předpokladu, že žalovaný eviduje cenu pozemku parc. č. PK , číslo, o výměře 18 369 m² v nesprávné výše, respektive že správně má být evidován v hodnotě, ke které dospěl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, .8. Dále je vhodné na tomto místě nejdříve uvést, že mezi účastníky byly v posledku nesporné následující skutečnosti.9. Žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) s tím, že restituční nárok byl přiznán rozhodnutím , právnická osoba, , Pozemkový úřad, zn. , spisová značka, ze dne , datum, , a to nárok za celkem třináct v žalobě specifikovaných pozemků v katastrálním území , adresa, . Z rozhodnutí PÚ , spisová značka, současně vyplynulo, že tyto pozemky není možno oprávněným osobám vydat z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) a c) zákona o půdě (bylo k nim zřízeno právo osobního užívání a po přechodu na stát byly zastavěny). Již na základě rozhodnutí PÚ , spisová značka, je současně mezi účastníky nesporné, že předmětné nevydané pozemky byly na stát převedeny dne , datum, , a že k inkriminovanému darování těchto pozemků na stát došlo v tísni, čímž byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 6 odst. 1 písm. h) zákona o půdě.10. Mezi účastníka došlo v průběhu řízení rovněž ke shodě, že žalobci označené náhradní pozemky (po částečném zpětvzetí) mají celkovou evidovanou hodnotu, tedy že jsou k rozhodnému datu oceněny celkovou částkou 269 468,70 Kč.11. Za nespornou skutečnost považuje soud dále to, že vlastníkem všech v prvním výroku tohoto rozsudku označených pozemků je Česká republika a žalovaný má oprávnění s nimi hospodařit. Současně vyšel soud z domněnky, že žádný z těchto pozemků (s výjimkou pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, ) není vyloučen z možnosti převodu ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, neboť s níže pojednanou výjimkou u žádného z nich žalovaný žádnou zákonné překážku neoznačil poté, co postupoval způsobem předvídaným v ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb.12. Za nespornou skutečnost je konečně možno označit i to, že se odňaté pozemky nacházejí v katastrálním území , adresa, , jež se od roku 1974 nachází v katastru , název města, .13. Mezi stranami tak byly s výjimkou dále diskutované otázky promlčení předmětného nároku sporné „toliko“ dvě otázky: zaprvé, zda žalovaný eviduje správnou hodnotu restitučního nároku žalobců (odvíjející se od primární skutkové otázky, zda nevydané pozemky byly ke dni přechodu na státu pozemky zemědělskými), a zadruhé, zda je možno vydat náhradní pozemek parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, .14. K otázce ocenění nevydaných pozemků nejprve soud vyslechl autora žalovaným předloženého znaleckého posudku, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Z tohoto výslechu vyplynulo, že znalec postupoval striktně v instancích zadání, pročež nevydané pozemky oceňoval podle vyhlášky ministerstva financí č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, a to toliko prizmatem skutečností uvedených v katastru nemovitostí (srov. svazek listin na č. l. 88). Součástí znalecké úlohy tak nebylo zabývat se otázkou, zda v katastru uvedené skutečnosti o zemědělském charakteru posuzovaných pozemků odpovídá jejich skutečnému charakteru v rozhodném období (v daném případě k roku 1963). K výslovnému dotazu nicméně , tituly před jménem, , jméno FO, po nahlédnutí do letecké mapy pozemku parc. č. PK , číslo, jednoznačně připustil, že by jeho závěry nemusely b