20 C 151/2025-64 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 29 433,96 Kč a 5 089,62 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 716,98 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky 14 716,98 Kč od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 544,81 Kč od , datum, do , datum, a zákonného úroku z prodlení z částky 2 544,81 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyně se svého nároku domáhala z titulu úvěrové smlouvy ze dne , datum, č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen předchůdce žalobkyně) a žalovanou. Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalované poskytl finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit zpět jistinu a sjednané poplatky. Žalovaná na úvěr do dnešního dne uhradila pouze 480 Kč.2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla dne , datum, uzavřena úvěrová smlouva č. , hodnota, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně. Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně žalované poskytl finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit zpět jistinu a sjednané poplatky. Žalovaná na úvěr do dnešního dne uhradila pouze 5 860 Kč.3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Soud pro úplnost dodává, že z ustanovení § 115a o. s. ř nevyplývá, že by soud v každém případě měl žalobě vyhovět (například rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 24. února 2011 sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). Přestože soud změnil právní kvalifikaci, jak bude níže uvedeno, nenařídil ve věci jednání a nepoučil žalobkyni podle § 118a odst. 2 o. s. ř. I při změněné právní kvalifikaci jsou tvrzení žalobkyně dostačující a jsou podkladem bez dalšího pro věcné rozhodnutí, tedy na jejich základě soud může dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí. V posuzovaném případě nelze ani doplňovat o žádné další dosud neuvedené skutečnosti, neboť z pohledu právního názoru by neměly žádný význam. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ust. § 118a odst. 2 o. s. ř dopadá pouze na případy, kdy je pro uplatnění odlišného právního názoru soudu zapotřebí dát účastníkovi prostor k doplnění skutkového vylíčení tak, aby o věci mohlo být rozhodnuto (např. rozhodnutí Nejvyššího soud České republiky ze dne 26. 01. 2011, sp. zn. Ns 25 Cdo 5162/2008). Taková situace v dané věci nenastala, neboť okolnost, zda smlouva je platným právním úkonem je možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.5. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.6. Z předložených důkazů soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 15 000 Kč, kterou se spolu s poplatkem za půjčku ve výši 10 440 Kč žalovaná zavázala vrátit 53 pravidelnými týdenními splátkami po 480 Kč. Žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila celkem 480 Kč. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno spolu s výzvou k úhradě dne , datum, .7. Dále soud zjistil, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byla poskytnuta žalované částka ve výši 6 000 Kč, kterou se spolu s poplatkem za půjčku ve výši 4 176 Kč žalovaná zavázala vrátit 53 pravidelnými týdenními splátkami po 192 Kč. Žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila celkem 5 860 Kč. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno spolu s výzvou k úhradě dne , datum, .8. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 o.z., tedy zákona č. 89/2012 Sb., posoudil soud předmětnou smlouvu podle rozhodných ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“), platného do , datum, , neboť smlouva, o niž se žalobou uplatněný nárok opírá, byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona.9. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – podle jejího obsahu – jako právní vztah založený smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s ustanoveními § 497 a násl. obchodního zákoníku a ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.10. Na základě použité právní úpravy dospěl soud k závěru, že obě předmětné smlouvy postrádají v rozporu s kogentním ustanovením § 497 obchodního zákoníku podstatnou náležitost úvěrové smlouvy, tedy řádně sjednaný úrok, jelikož ujednání o „souhrnném poplatku“ za takové ujednání podle konstantní judikatury nelze považovat.11. Nadto ujednání o „souhrnném poplatku“ je nutno podle jeho obsahu posoudit jako zastřené ujednání o úroku, tedy ujednání o úroku přesahující 100 % ročně. Výši takto ujednaného úroku by přitom bylo nutno považovat za rozpornou s dobrými mravy (viz rovněž ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku), kdy toto ujednání je podle § 39 občanského zákoníku ujednáním neplatným (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).12. Podle ustanovení § 451 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.13. Soud má za prokázané, že žalovaná u prvního úvěru převzala částku ve výši 15 000 Kč, kdy dosud vrátila pouze 480 Kč a u druhého úvěru převzala částku ve výši 6 000 Kč, na kterou dosud vrátila pouze 5 860 Kč. Soud má za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni vrátil zbylou částku, a to včetně příslušenství, které je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Jestliže žalovaná převzala peníze na základě neplatných smluv, potom je její povinností rozdíl těchto částek vrátit, a to jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu.14. Ohledně příslušenství soud vyšel z § 1958 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínky k pohledávce (oznámení o postoupení pohledávky) dne , datum, , potom se považují za doručené dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 10 dnů od doručení, jak bylo ve výzvách uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení od tohoto dne v odpovídající zákonné sazbě úroku z prodlení.15. Vzhledem k tomu, že smlouva je absolutně neplatná, nemohl soud přiznat žalobkyni příslušenství od dat požadovaných v žalobě, proto výrokem II. soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, jako nedůvodnou zamítl.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 966,56 Kč, přičemž tato částka představuje 69,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,93 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,07 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 261,79 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.