5 C 153/2025-61 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 33 261 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované vyplacena dne , datum, na bankovní účet částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaná nehradila svůj závazek řádně a včas, a proto byla vyrozuměna dopisem ze dne , datum, o zesplatnění celého úvěru.Žalovaná se v rámci svého vyjádření ze dne , datum, k důvodnosti žalobního nároku nevyjádřila, pouze uvedla, že je vážně nemocná a žádá o možnost splácet žalovanou částku ve splátkách po 500 Kč měsíčně, když se nachází v tíživé životní situaci.Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . Žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého právního zástupce omluvila. Žalovaná se omluvila z jednání ze zdravotních důvodů, jež jí účast u soudu znemožňují.Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalobkyní. Žalovaná byla řádně vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne , datum, .V dané věci soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne , datum, uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru , podezřelý výraz, č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec do celkové částky 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Minimální měsíční splátka byla stanovena tak, že počáteční výše činí 4 288 Kč, s tím, že se mění dle pravidel v článku III. odst. 1 smlouvy. Splátka je splatná vždy k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů opakujících se po sobě po dobu trvání úvěru, a to počínaje dnem uskutečnění prvního čerpání úvěru do jeho úplného splacení. První čerpání úvěru bylo stanoveno ke dni , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 200 % ročně s tím, že úrok je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru. Denní úrok se stanovuje z roční sazby s předpokladem kalendářního roku trvajícího 365 dní. RPSN byla stanovena ve výši 537,20 %. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že dne , datum, jí byl vyplacen úvěr ve výši 20 000 Kč. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyrozuměna o zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes výzvu k dobrovolnému plnění ze dne , datum, .Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V daném případě má soud za to, že sjednaná úroková sazba ve výši 200 % ročně, a to bez ohledu na způsob výpočtu a přepočtu na jednotlivé dny a částku vyčerpaného úvěru, je v rozporu s dobrými mravy. Obvyklá výše úroku u bankovních institucí v době uzavření smlouvy nepřekračovala hranici 10 % ročně.Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalované byla částka zapůjčena s úrokem 200 % ročně.Poskytnutou částku právním předchůdcem žalobkyně soud považuje jako plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1 NOZ, neboť došlo k plnění bez právního důvodu a žalovaná je tak povinna částku, která doposud nebyla uhrazena, tj. částku ve výši 20 000 Kč vrátit žalobkyni.Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění v rámci předžalobní výzvy, jež byla žalované odeslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne , datum, . Zásilka tak v souladu s ust. § 573 NOZ byla žalované doručena dne , datum, , tj. 3 pracovní den po odeslání zásilky. Žalovaná byla povinna plni ve lhůtě tří dnů, tj. do dne , datum, . Jelikož žalovaná v poskytnuté lhůtě ničeho neuhradila, dostala se dne , datum, do prodlení. S ohledem na prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení má žalobkyně nárok ode dne , datum, na úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb.Ve zbytku soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 925,48 Kč, přičemž tato částka představuje 20,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,13 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 664 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 261 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.Podle § 160 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. V dané věci požádala žalovaná o možnost žalovanou částku splácet žalobci. Ke své žádosti uvedla, že je velmi vážně nemocná a v tíživé finanční situaci a není tak schopna uhradit celou částku najednou. Žalobkyně se k žádosti o umožnění hradit žalovanou částku ve splátkách vyjádřila tak, že souhlasí s rozložením do splátek za předpokladu, že měsíční splátka bude činit alespoň 1 000 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Soud s ohledem na kladné stanovisko žalobkyně a vzhledem ke zvýšení pravděpodobnosti dobrovolného splnění uložené povinnosti žalovanou, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.