5 C 229/2025-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 33 388 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 422,87 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 753,72 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 635,03 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v hotovosti ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s poskytnutou jistinou úrok v pevné výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, poplatek za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, a to nejpozději do , datum, . Poslední splátku uhradil žalovaný dne , datum, , a proto právní předchůdce žalobkyně zpoplatnil úvěr ve zbylé výši.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na jednání konané dne , datum, se bez omluvy nedostavil.3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní s účinností ke dni , datum, . Žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, .4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou byl povinen vrátit do 14 měsíců společně s částkou ve výši 12 888 Kč, jež je tvořena úrokem v celkové výši 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč. Z transakční historie případu vyplývá, že žalovaný uhradil celkem částku 2 000 Kč.5. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).6. Podle ust. § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle ust. § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle ust. § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Podle ust. § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ust. § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč za částku 12 888 Kč. Poplatek tak činí 85,92 % jistiny. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 14 měsíců s úrokem přesahujícím 73 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 761 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byly sjednány i poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a poplatek za platby v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Tyto náklady soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně, tedy úrok je více než 8 násobný.14. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatků, jež v daném případě jsou skrytými úroky za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.15. Z transakční historie žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný zaplatil na svůj závazek pouze 2 000 Kč. Žalovaný má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 13 000 Kč s titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně požadovala úhradu do , datum, , potom je žalovaný ode dne , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši dle nařízení vlády.17. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované poplatky, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od data požadovaného v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.