5 C 232/2025-20 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 22 192 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 219,66 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 637,26 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 9 756,68 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, úroku 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalované společností , právnická osoba, . byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky v hotovosti ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit spolu s poskytnutou jistinou úrok v pevné výši 507 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385, poplatek za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku ve výši 18 592 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, a to nejpozději do , datum, .2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že na základě smlouvy o úvěru jí byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Již při poskytnutí úvěru uhradila první splátku, tj. byla jí vyplacena pouze částka ve výši 8 400 Kč. Při poskytnutí půjčky jí nebyla předána karta pro zápis uhrazených splátek. Tato karta jí nebyla ani následně předána. Uhradila pak ještě částku 1 500 Kč, to však nemůže nijak prokázat. Žalovaná požádala o možnost hradit dlužnou částku ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně.3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní. Žalovaná byla řádně vyrozuměna o postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, .4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou byla povinna vrátit do 14 měsíců společně s částkou ve výši 8 592 Kč, jež je tvořena úrokem v celkové výši 507 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 1800 Kč. Z transakční historie případu vyplývá, že žalovaná uhradila celkem částku 1 400 Kč.5. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).6. Podle ust. § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle ust. § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle ust. § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.10. Podle ust. § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ust. § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč za částku 8 592 Kč. Poplatek tak činí 85,92 % jistiny. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalované byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 14 měsíců s úrokem přesahujícím 73 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 507 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byly sjednány i poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a poplatek za platby v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Tyto náklady soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 10 % ročně, tedy úrok je více než 7 násobný.14. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatků, jež v daném případě jsou skrytými úroky za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.15. Z transakční historie žalované má soud za prokázané, že žalovaná zaplatila na svůj závazek pouze 1 400 Kč. Žalovaná má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 8 600 Kč s titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně požadovala úhradu do , datum, , potom je žalovaná ode dne , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši dle nařízení vlády.17. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované kapitalizované úroky, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od data požadovaného v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Poměr úspěchu soud posuzoval i v souvislosti s přiznaným a zamítnutým příslušenstvím žalované částky.19. S ohledem na skutečnost, že poplatek za žalobu činí dle položky č. 1 bodu 1 písm. b) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 1 110 Kč, a žalobkyně uhradila pouze částku 871 Kč, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.20. Podle § 160 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. V dané věci požádala žalovaná o možnost žalovanou částku splácet žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Ke své žádosti uvedl, že není schopna uhradit celou částku najednou. Žalobkyně se k žádosti o umožnění hradit žalovanou částku ve splátkách nevyjádřila, ponechala rozhodnutí na uvážení soudu. Soud s ohledem na zvýšení pravděpodobnosti dobrovolného splnění uložené povinnosti žalovanou, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.