5 C 266/2025-22 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni celkovou částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, částku 8 300 Kč a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, . uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala uhradit tuto částku zpět ve lhůtě 30 dnů společně s úrokem ve výši 150 Kč a s poplatkem ve výši 1 800 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení déle jak 14 dnů, a proto musela uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč. Dále byla žalovaná v případě prodlení povinna hradit poplatky za upomínání, a to za upomínku prostřednictvím SMS 30 Kč, prostřednictvím e-mailu 50 Kč – žalované v důsledku upomínání vznikla povinnost uhradit 800 Kč za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv a 1 000 Kč za upomínky formou písemných zpráv. Dále se žalovaná zavázala pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně s tím, že žalobkyně požaduje uhradit pouze 3 850 Kč.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . Žalobkyně se z jednání prostřednictvím svého právního zástupce omluvila.3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, jež byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní.4. V dané věci dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit zpět do , datum, spolu s poplatkem za úvěr ve výši 1 800 Kč, úrokem ve výši 150 Kč, s tím, že celková částka jež má být vrácena ve lhůtě 30 dnů činí 11 950 Kč. Ve smlouvě byla sjednání zápůjční úroková sazba ve výši 36,5 % ročně (pevně stanovená na celou dobu splácení jistiny úvěru), RPSN 773,59 %. Ve smlouvě byly sjednány sankce a poplatky pro případ nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. VI., když obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobkyně. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky.5. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru.6. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.).7. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč. Smlouvu o úvěru soud shledává jako absolutně neplatnou pro nepřiměřenost smluvních ujednání. Žalované byla tato částka zapůjčena na dobu 30 dnů. Poplatek za poskytnutí úvěru činil po slevě 1 800 Kč. Poplatek soud považuje za skrytý úrok, jež dosahuje 237 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry jako nebankovní instituce, na níž se obrací fyzické osoby, jež se nacházejí zpravidla v tíživé finanční situaci a bankovní instituce by jim z tohoto důvodu neposkytly finanční prostředky. Právní předchůdce žalobkyně pak zneužívá tíživé situace klientů a přistupuje k uzavírání smluv, jež jsou nepoctivé a obsahující ustanovení zakládající významnou nerovnost smluvních stran.12. V daném případě přepočtená úroková sazba činí cca 237 % ročně. Takto sjednaná úroková sazba zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Z veřejně dostupných informací na stránkách České národní banky je zřejmé, že úroková sazba v době uzavření smlouvy se pohybovala kolem 9 % ročně; potom sjednaná úroková sazba vybočuje ze stanovených mezí, neboť tuto sazbu převyšuje 26násobně. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.13. Ačkoliv je ujednání o výši úroků od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 o. z., které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úroků a o poplatcích a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 o. z., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroku a sankcích uzavřít, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že ustanovení o sankcích a následcích prodlení dlužníka tvoří 50 % textu smlouvy. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku a nepřiměřených poplatků a sankcí – např. upomínky za SMS, emaily a dopisy, kdy právní předchůdkyně využila sjednaný maximální počet (10 SMS, 10 emailů).14. Soud má pak v dané věci za prokázané, že žalovaná převzala od právního předchůdce žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč a tuto nevrátila. Po žalované je tak třeba požadovat, aby žalobkyni uhradila částku ve výši 10 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 o.z.15. Ohledně příslušenství soud vyšel z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu s výzvou k plnění dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byla žalovaná povinna plnit ve lhůtě 7 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto od , datum, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,50 % ročně.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 261,23 Kč, přičemž tato částka představuje 9,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 300 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.17. Podle § 160 o.s.ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. V dané věci požádala žalovaná o možnost žalovanou částku splácet žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč. K dotazu soudu žalovaná sdělila své příjmy a výdaje a z těchto informací vyplývá, že žalovaná je schopna hradit pravidelnou měsíční splátku ve výši 2 000 Kč. Soud s ohledem na zvýšení pravděpodobnosti dobrovolného splně