5 C 289/2025-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 17 730 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 17 730 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 79 200 Kč a jež byl splatný ke dni , datum, . Žalovaný neplnil své závazky ze smlouvy řádně a včas, a proto došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni částku ve výši 61 470 Kč. Žalobkyně tak požaduje úhradu nesplacené jistiny úvěru ve výši 17 730 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru.2. Soud postupoval podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení a rovněž usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne , datum, . V souvislosti s tímto byl žalovaný zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání, a to postupem podle § 115a o. s. ř., když zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.3. Aktivní legitimace žalobkyně má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . a dále pak ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní. Žalovaný byl vyrozuměna o postoupení pohledávek dopisem ze dne , datum, .4. Soud v dané věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 19 700 Kč s termínem splatnosti , datum, . Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 457,50 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl postupně platbami dne , datum, částku 19 700 Kč, dne , datum, částku 10 000 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč, dne , datum, částku 4 500 Kč, dne , datum, částku 15 000 Kč, dne , datum, částku 4 500 Kč, dne , datum, částku 8 000 Kč, dne , datum, částku 8 000 Kč a dne , datum, částku 4 500 Kč. Majitelem a jediným disponentem účtu, na který byly peněžní prostředky vyplaceny byl v rozhodném období žalovaný. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný uhradil na svůj závazek celkovou částku ve výši 61 470 Kč.5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb.6. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Soud má za to, že úrok činil 457,50 % ročně, jak je ostatně ve smlouvě uvedeno. Jde o výši, kterou je na místě považovat za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v rozhodné době nepřekračovala hranici 10 % ročně.11. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.12. Smlouvu o úvěru soud pokládá za absolutně neplatnou, pro nepřiměřenost smluvních ujednání, neboť žalovanému byla tato částka zapůjčena na 24 měsíců s úrokem přesahujícím 450 % ročně.13. Poskytnutou částku právním předchůdcem žalobkyně soud považuje jako plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1 NOZ, neboť došlo k plnění bez právního důvodu a žalovaný je tak povinen částku, která doposud nebyla uhrazena, tj. částku ve výši 17 730 Kč vrátit žalobkyni.14. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění v rámci oznámení o postoupení pohledávky, jež bylo žalovanému odesláno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne , datum, . Zásilka tak v souladu s ust. § 573 NOZ byla žalovanému doručena dne , datum, , tj. 3 pracovní den po odeslání zásilky. Žalovaný byl povinen plnit ve lhůtě tří dnů, tj. do dne , datum, . Jelikož žalovaný v poskytnuté lhůtě ničeho neuhradil, dostal se dne , datum, do prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení má žalobkyně nárok ode dne , datum, na úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb.15. Ve zbytku požadovaných zákonných úroků z prodlení soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl.16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložené povinnosti soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.18. Přestože žalobkyně byla ve věci v plném rozsahu úspěšná, pokud jde o jistinu pohledávky, ve vztahu k nákladům řízení soud vyhodnotil, že je na místě postupovat v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015) a Ústavního soudu (nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. srpna 2010) a zohlednit při rozhodování o nákladech řízení rovněž příslušenství pohledávky. K příslušenství jistiny pohledávky je třeba přihlížet zejména v situaci, kdy tvoří významnou část či dokonce většinu uplatněných nároků, tak, aby i rozhodnutí o nákladech odráželo reálný ekonomický výsledek řízení.19. V daném případě žalobkyně požadovala vedle jistiny také zákonné úroky z prodlení.20. Žalobkyně požadovala tyto částky: 17 730 Kč – jistina a zákonný úrok z prodlení z částky 17 730 Kč od , datum, do zaplacení. Žalobkyni byla v plném rozsahu přiznána jistina a zákonný úrok ve výši stanoveném v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12 % od , datum, do zaplacení. Požadovaný úrok z částky 17 730 Kč za období od , datum, do zaplacení, který byl ke dni vyhlášení rozsudku kapitalizován částkou 4 420 Kč, nebyl žalobkyni přiznán. Žalobkyně tak byla z 85,1 % úspěšná a z 14,9 % neúspěšná.21. Soud tak přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 835,73 Kč, přičemž tato částka představuje 70,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 730 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.22. Pro úplnost soud dodává, že soud při určování výše odměny advokáta postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť v dané věci žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává žaloby na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech, kdy uplatňuje nárok vůči spotřebiteli a tyto návrhy se liší pouze v údajích o žalovaném a žalované částce.